Oves

Známe ho z doby bronzové a pravděpodobně pochází ze střední Asie, kde byl vyšlechtěn z ovsa hluchého. Do Evropy se dostal díky Slovanům a Germánům, kteří ho v hojném množství pěstovali. Používá se na přípravu slaných a sladkých těst, kaší, k zahuštění polévek a omáček, přidat ji můžete také do chlebového těsta maximálně 1/3.

Ze všech obilovin obsahuje nejvíce bílkovin asi 13 % a tuku asi 7,5 %, též obsahuje hojnost enzymů – hlavně diastázy, která podporuje trávení. Jeho bílkoviny se blíží luštěninám. Obsahuje hodně lecitinu, takže je i balzámem pro naše nervy. Je bohatým zdrojem vitaminu B, E, fosforu, hořčíku, železa, zinku a vlákniny

Ve starých kuchařských se uváděl jako bezlepková obilovina, nyní je řazen mezi obiloviny s lepkem. Této záhadě se mi ještě nepodařilo přijít na kloub.

Oves má chuť slanou a ostrou, povahy je neutrální až teplé a ovlivňuje játra a slezinu. Doporučuje se pro pružné šlachy, silné svaly. Je vhodný při vyčerpání a chronických onemocněních a při pocitech chladu.

Ovesná kaše a polévka jsou velmi výživné i pro děti, ale pozor, nehodí se pro výživu v těhotenství a ani pro hyperaktivní děti. Nepoužívat při onemocnění kůže.