Paprika sušená

První zmínky o tzv. španělském pepři můžeme najít ve spisech lékaře první Kolumbovy výpravy. Zprvu se moc v kuchyni nepoužíval a byla spíše botanickou raritou klášterních a šlechtických zahrad. Někdy kolem roku 1580 se poměrně široce pěstovala v okolí Brna. V polovině 16. Století se rozšířila do celé Evropy a v Uhrách ji rolníci sušili a mleli na prášek. Paprika se stala maďarským národním kořením a váže se k ní pověst jak paša Mehmed z Budína uzavřel ve svém paláci nosičku vody, která poznala vzácný keř a jeho semena vynesla z paláce a zahradníci je vysadili kolem Budína.

Kuchaři zjistili, že jídlo s paprikou má okouzlující chuť a příjemně zahřívá bříška a podporuje trávení.

Paprik se připravuje několik druhů a též se i odlišně používá.

Lahůdková paprika

je jemně sladká, připravuje se z vybraných vyzrálých plodů, z kterých byly před sušení odstraněny semenné přepážky.

Ušlechtile sladká paprika

se připravuje z pečlivě vybraných nepálivých plodů, z kterých byly před sušení odstraněny semenné přepážky. Je o něco ostřejší, než lahůdková paprika, protože při mletí se přidávají papriková semínka.

Polosladká paprika

které se říká i gulášová, má ostřejší chuť než lahůdková nebo ušlechtile sladká paprika. Vyrábí se z pálivých druhů papriky s přidáním semen při mletí.

Ostrá paprika

se mele z vyříznutých semenných přepážek kvalitních pálivých paprik. Je hnědočervené barvy, má intenzivní vůni a je hodně ostrá.

Neostrá lahůdková paprika

má velmi jemnou chuť a vůni, ohnivě červenou barvu a má jemnou ostrou chuť. Připravuje se z dobře vyzrálých plodů zbavených semenných přepážek.

Červená paprika obsahuje velké množství provitaminu A a vitamin C. Využívá se na přípravu omáček, polévek, pečení a do salátů.