Hřib smrkový a jeho antioxidační vlastnosti

Než přejdeme k blahodárným účinkům hřibu smrkového, je třeba si říct něco o volných radikálech. Jedná se o vysoce reaktivní částice mající volný jeden nebo více elektronových párů. Ty v našich tělech vznikají při fyziologických, ale hlavně patologických procesech, jako jsou například záněty nebo nádorová onemocnění. Reaktivita volných radikálů způsobuje poškození buněk a jejich DNA, přičemž je aktivován imunitní systém a rozvíjí se zánět. Z toho důvodu stojí volné radikály za takovými nemocemi jako jsou rakovina, ateroskleróza nebo neurodegenerativní stavy.

Ačkoliv v těle existují mechanismy, které dokáží volné radikály neutralizovat, pokud je jejich tvorba zvýšená, dochází rychle k vyčerpání neutralizátorů. V tomto případě nám mohou velmi pomoct antioxidanty, jako jsou vitamin C a E nebo další látky, které můžeme získat z rostlin včetně hub.

Z tohoto hlediska byl testován také již zmíněný hřib smrkový, respektive byly podrobeny testům jeho etanolový, metanolový i vodné extrakty. Úkolem bylo zjistit, zda má antioxidační vlastnosti.

V rámci testů se určovala jeho „vychytávací“ schopnost, redukční síla, ovlivnění chelatace kovů, jež mohou být ve své nevázané formě zdrojem volných radikálů, a schopnost ochránit lipidy, jež jsou mimo jiné také součástí buněčných membrán, před oxidací. Dále se vědci snažili identifikovat konkrétní složky, které působí antioxidačně.

Jednotlivé použité extrakty se mírně lišily ve svém složení, tedy i v obsahu antioxidačních látek. Větší antioxidační potenciál měly extrakty alkoholové. Při pokusech byla kromě jiného objevena pozitivní korelace mezi celkovým množstvím fenolů, flavonoidů, antokyaninů, tokoferolů a antioxidační kapacitou extraktu, tj. čím větší koncentrace těchto látek v extraktu je, tím má extrakt vyšší antioxidační potenciál. Jako hlavní fenolická složka extraktů pak byla určena kyselina rozmarýnová.

V podrobnější analýze se ukázalo, že např. redukční schopnosti hřibu stojí na rovni těm, které vykazuje Reishi. Podobně si pak hřib nezadá ve svých vychytávacích schopnostech s Agaricus blazei Murill (AbM). V případě ochrany před peroxidací lipidů mají alkoholové extrakty dokonce lepší ochranné vlastnosti než AbM.

Závěrem je tedy možné říci, že složky hřibu smrkového, jako jsou fenoly, flavonoidy, tokoferol atd., na něž je bohatý, z něj dělají prostředek, který má silné antioxidační schopnosti, jež jsou srovnatelné s houbami, jako jsou Reishi a Agaricus, které si vydobyly své místo v tradičních medicínách.

Autor: Moudrá želva