Seriál o bylinkách TCM - Ředmihák zobanolistý

Řemdihák je keř se šplhavými větvemi dorůstající délky až 15 metrů. Listy jsou vstřícné, čepele podlouhle vejčité až eliptické. Na bázi řapíku jsou kopinaté palisty (stipulae) a hlavně charakteristické párovité, dřevnaté a nazad ohnuté ostny. Květenství tvoří vstřícný hrozen.

Květy jsou bílé a plodem je tobolka obsahující drobná semena.

Rostlina roste v Číně podél horských potoků a v lesích. Setkáme se s ní v provinciích Shaanxi, Zhejiang, Fujian, Guangdong, Sichuan a Yunnan.

S řemdihákem se rovněž setkáme ve Vietnamu, Malajsii či Japonsku.

Větvičky, které mají hákovité stonky, se obvykle sbírají na jaře či na podzim. Větvičky se ostříhají, nakrájejí a usuší. Hákovité stonky vyrůstají jednotlivě nebo v párech. Uvádí se, že lepší jsou ty, které rostou v párech.

Drogu pak tvoří větvičky s hákovitými stonky hnědočervené barvy, bez zápachu a mdlé chuti.

Větvičky řemdiháku obsahují několik alkaloidů, především však rhynchophyllin, který má pozitivní účinky na kardiovaskulární aparát a centrální nervový systém.

Větvičky řemdiháku mají chuť sladkou, povahu mírně chladnou a vstupují do dráhy Jater a Osrdečníku.

Mají schopnost utišovat vítr, zmírňovat křeče, pročišťovat horkost a regulovat Játra.

Pokud v Játrech narůstá horkost, zvyšuje se možnost vzniku vnitřního větru a tím pádem i křečí v těle. Proto je řemdihák nepostradatelný v případě křečí u dětí, při různých spasmech a silných horkostech.

Také zmírňuje ataky epilepsie, relaxuje čelisti (zaťaté čelisti u dětí), léčí třes končetin a záškuby svalů.

Jeho blahodárné účinky využijeme při léčbě vysokého krevního tlaku, při podpůrné léčbě cévní mozkové příhody, při problémech s motorikou a rovnováhou a v neposlední řadě i u různých typů migrén.

V praxi řemdiháku využívám při parézách lícního nervu, bolestech trojklanného nervu, závratích, očních ticích či horkých svědivých ekzémech.

Vlákna, která jsou přítomna v povrchové kůře mozečku, se nazývají paralelní a šplhavá. Právě šplhavá vlákna jsou velmi podobná šplhavým větvím řemdiháku. Není jistě náhoda, že řemdihák léčí mozečkové poruchy.

Pokud neurčí bylinář jinak, používáme na denní dávku 9 až 15 gramů v odvaru. Tradičně se uvádí, že je lepší bylinu přidávat do vaření na posledních několik minut. V praxi nechávám vařit klasicky 30 nebo 40 minut, zatím jsem nepoznal rozdílu.

U rizikových dětí, které mohou trpět vlivem horečky na tonicko‑klonické křeče, doporučuji řemdihák podávat preventivně při jakémkoliv zánětlivém onemocnění, které se může projevit horečkou.

Řemdihák budeme dětem podávat v prášku, a to 2×  denně jednu moka lžičku. Prášek rozmícháme do teplé vody nebo podáme společně s ovocnou přesnídávkou.

Přeji všem bylinkářské zdraví.

Autor: Milan Peterka