Byliny nejsou náhradou za léky

Tradiční léčitelské systémy, jako je čínská medicína nebo ajurvéda, mají dlouhou historii pozorování a praktikování, jedná se o medicínu založenou na zkušenostech. Byliny se v těchto systémech využívají po celá tisíciletí. Nejvíce je fytoterapie (bylinná léčba) rozšířena v Čině a Indii, kde žije největší počet lidí užívajících bylinné léky. Jejich předepisování a užívání se však chápe jako jakési napravování vnitřní disharmonie než jako prosté cílení na symptomy. Tyto vnitřní nerovnováhy jsou často velmi individuální a subjektivní. Popisujeme je jako jin a jang nebo čchia krev. V ajurvédě to pak jsou tři dóše. Řeší se jakési vnitřní nesoulady a byliny se používají k narovnání těchto nesouladů. Důležité je také si říci, že v tradiční medicíně se počítá s tím, že disharmonie postihuje rovným dílem tělo i mysl. Naopak západní lékařství tělo a mysl odděluje, což má příčinu v jeho vývoji, kdy začátky západní medicíny byly velmi složité v důsledku vlády církve. Tehdy došlo k jakési „dohodě“, že nad tělem má vládu lékař a nad duší Bůh.

Západní medicína (alopatická či konvenční) nemá zdaleka takovou historii pozorování, nicméně je založena na moderních výzkumech, a je tedy nazývaná medicínou založenou na důkazech (evidence base medicine). Vzhledem k tomu, že žijeme na Západě, zvykli jsme si byliny a bylinná léčiva vnímat v kontextu západní medicíny a v tom je často problém.  Byliny je nutné vnímat v kontextu systému, kam patří. Tedy systému tradičních medicín. Nevhodně zaměřený výzkum, marketingové praktiky nebo špatně pochopená vědecká tvrzená dostávají bylinnou medicínu na pranýř. Mezi alopatickým užíváním bylinného přípravku a praxí dobré bylinné medicíny je obrovský rozdíl.

Některé byliny se staly velmi populárními a znají je i lidé, kteří k bylinné medicíně nijak zvlášť netíhnou. Můžeme jmenovat určitě třezalku tečkovanou, ostropestřec mariánský, kozlík lékařský nebo kotvičník zemní. Jednoznačně tyto patří i mezi byliny, které jsou velmi dobře prozkoumané naším západním okem. Na internetu najdeme záplavu článků, které na jedné straně z bylin dělají hvězdy a všeléky a na straně druhé barvitě líčí rizika. Toto je právě důsledek zkoumání a aplikace léčivých bylin naší západní myslí. Někdy je také dobré se podívat, jaké zdroje líčí jako všeléky a jaké zdroje je haní. Pro laika je však často naprosto nemožné se v tom orientovat.

V mnoha zemích světa je spotřeba rostlinných léčiv upravena zákonem. V různých zemích se medicínské produkty a léčivé rostliny definují odlišně. Pro udělení licence, dávkování a výrobu těchto produktů se volí nejrůznější potupy. V Evropě jsou hlavními trhy pro fytofarmaka Německo, Francie a Itálie. Přičemž Německo je považováno za zemi s bohatou tradicí bylinné medicíny.

Tradiční bylinné medicíny jsou často spíše filozofickým konceptem, který chápe člověka jako součást přírody, a to jak v makrokosmickém, tak mikrokosmickém měřítku. Nahlížejí na člověka jako na energetický systém, který nelze oddělit od svého okolí. Co však mají tradiční medicínské systémy totožné, je vlastní systém diferenciální diagnostiky.

Často se setkávám s názorem, proč stále saháme do čínské či indické medicíny, když máme své vlastní hluboké moudrosti. Ráda bych na těchto řádcích řekla, že nemáme. Naprosto nám totiž chybí právě propracovaný diagnostický systém. Vývojem západního lékařství se toto vše ztratilo. Přičemž na prvních lékařských univerzitách se učilo ještě dle Hippokratových teorií čtyř šťáv, kdy tato teorie mnohem více odpovídá tradičnímu systému než současnému západnímu.

Vnímání člověka jako energetického systému, který potřebuje určitou energii dané rostliny či vitaminu/minerálu je úplně jiný náhled, než vnímání člověka pod názvem diagnózy. Nikdo z nás není myom nebo roztroušená skleróza, jsme lidé s životem, který nás k této nemoci dovedl. Dobrá bylinná medicína léčí člověka, nikoliv nemoc.

Pojďme se podívat na začátku na zmíněný vysoký krevní tlak. Určitě máme byliny, které bychom mohli kategorizovat „na vysoký krevní tlak“. Určitě by sem patřil hloh nebo česnek setý. Zde narážíme na velké ALE.

Vysoký krevní tlak je diagnóza, která je potvrzena tonometrem. Ten se používá několik posledních desetiletí. Je-li vám naměřen, jsou nasazeny léky na jeho snížení. Zde není prostor věnovat se tomu, jakým způsobem to dělají.

V čínské medicíně není klasifikována žádná nemoc, která by se nazývala vysoký krevní tlak. Což je důsledek právě nepřítomnosti měřicích přístrojů. Nicméně bylo možné jej diagnostikovat na základě symptomů, kdy mohl působit bolesti hlavy, motání hlavy, bušení srdce, nespavost nebo krvácení z nosu. Tyto projevy však mohou růst na různých terénech a správná léčba by měla být úpravou tohoto terénu. Pokud je například důvod růstu krevního tlaku prázdnota Yin Jater a Ledvin, budou se podávat úplně jiná bylinná léčiva než v případě prázdnoty Sleziny a přítomnosti hlenu. Mimochodem ani u jednoho by hloh neměl účinek, protože jeho hlavní funkcí je doplňovat a rozhýbávat krev.

Dalším krokem pak je úprava životního stylu tak, aby k zjištěné nerovnováze nedocházelo znovu a znovu. Nejčastějšími příčinami vzniku VKT jsou emocionální stres, přepracování a nepravidelná strava. Vyšší věk je také příčina vzniku krevního tlaku a nikdy není dobré jej podceňovat, protože dlouhodobé neřešení vede k poškození cévních a žilních stěn.

Byla bych ráda, kdybyste si z tohoto článku odnesli pochopení toho, že bylinná medicína je úplně jiný systém než ta pro nás známější - západní. Vystudovaný lékař tedy není odborníkem na bylinnou léčbu, pokud ji nestuduje zvlášť. Čím více pochopíte systém bylinné medicíny, nebudete se také stávat obětmi marketingových praktik typu: skvělý přípravek, který vyřešil moji menopauzu.