O hudbě, která těší i léčí

Kdepak. Ať se nám to líbí, nebo ne, blahodárný účinek na naše zdraví nemá jenom ticho, ale také hudba. „Ne každý zvuk je hluk. Hudba jako strukturovaný zvuk může být za určitých okolností příjemná, jednak může sloužit jako léčebný nástroj. Tím se zabývá obor muzikoterapie.“

Jiné vědní obory se zase zabývají tím, jaký vliv má hudba například na epileptickou aktivitu mozku. „Pacienti s epilepsií mají v mozku specifické nervové vzruchy, které slouží jako ukazatel toho, že má člověk epilepsii. Vědecky bylo skutečně dokázáno, že určitý druh hudby snižuje tyto výboje a funguje jako prevence proti projevům této choroby,“ říká psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví, Cyril Höschl.

Věděli jste například, že muzikoterapii pravidelně využíval už slavný řecký matematik Pythagoras, který svým žákům každý večer hrál nádherné skladby na lyru a zbavoval je tak těžkých myšlenek, starostí a stresu?

Muzikoterapie je terapeutický obor, který využívá hudební prvky (zvuk, rytmus, harmonie a melodie) k hudebním i nehudebním cílům. Muzikoterapie může být cílena jako léčba, osobní rozvíjení člověka, podpora komunikace a vzdělávání či zlepšení mezilidských vztahů.

Muzikoterapii rozdělujeme na aktivní a pasivní. Při aktivní muzikoterapii se pacient podílí na tvorbě hudby, ale při pasivní muzikoterapii relaxuje a poslouchá hudbu muzikoterapeuta. Dále se muzikoterapie dělí podle počtu klientů na skupinovou, párovou nebo individuální.

Muzikoterapie je využívaná v medicíně (psychiatrie, onkologie, kardiologie, neurologie, fyzioterapie, rehabilitace, neonatologie), psychologii (transpersonální psychologie, psychoterapie), pedagogice (vzdělávání a výchova), sociologii. Používá se ke zlepšení psychického, sociálního, komunikačního a duševního zdraví člověka.      

Není hudba jako hudba. Nejlepší účinky na lidské zdraví má podle odborníků klasická nebo meditační hudba. Podobně příznivý efekt mají i různé posvátné mantry (např. Óm mani padmé húm, nejznámější mantra tibetského buddhismu, která transformuje negativní emoce). Pravidelný poslech klasické hudby také údajně zvyšuje IQ. 

• Klasická hudba má obzvlášť blahodárné účinky při mnoha duševních i tělesných neduzích. Ale to zdaleka není všechno. Navíc zlepšuje schopnost soustředění, povzbuzuje kreativitu a činorodost, posiluje paměť a pozitivně ovlivňuje imunitní systém. U některých osob pomáhá při mírnění bolestí, stresu a poruch spánku.
• Trappe (2010) doporučuje zklidňující klasickou a meditační hudbu při předoperační a pooperační péči o kardiaky. Mírní se tak úzkost i somatické příznaky stresu.
• Le Roux a spol. (2006) zjistili, že Bachova hudba ovlivňovala emoce ale také imunitní funkce pacientů léčených pro infekční zánět plic.
• Vhodná hudba patrně také snižuje tepovou frekvenci a variabilitu srdečního rytmu (Escher a Evéquoz, 1999) a může být užitečná i při léčbě vysokého krevního tlaku (Teng a spol., 2007). Vianna a spol. (2011) popisují při použití hudby lepší kojení u matek nedonošených dětí.

Čínská hudba je založena na prastarém čínském pětitónovém systému. Těchto pět tónů je klasifikováno jako: Shang, Chueh, Yue, Chih, Keng. Podle čínské teorie pěti prvků jsou tóny propojeny s myriádami systémů našeho vesmíru, stejně jako s vnitřním světem samotného člověka. Čínská teorie pěti prvků nepovažuje za náhodu, že člověk disponuje pěti vnitřními orgány (Srdce, Játra, Plíce, Ledviny a Slezina), pěti smyslovými orgány (ústa, nos, oči, uši a jazyk), a že má pět prstů na každé ruce.

Podle této teorie může kterýkoli z těchto pěti tónů ovlivňovat vnitřní orgány člověka a posloužit jako regulační mechanismus procesů v lidském těle. Hudba může podpořit metabolismus, otevřít myšlenkové procesy a zklidnit srdce. Protože se lidé liší jeden od druhého, liší se také jejich vnitřní orgány a hudba se různých lidí dotýká různými způsoby.

Zvuk pěti základních tónů způsobuje odlišné reakce v lidském těle:

• Například melodie založené na tónu Keng jsou vnímány jako impozantní, souznějící se Zemí a podporující činnost Sleziny. Častým poslechem takovéto hudby se člověk může stát více tolerantním a laskavým.
• Melodie tónů Shang jsou těžké, jakoby kovové a neochvějné. Tato hudba ovlivňuje Plíce a může v posluchači probudit čestné a přátelské chování.
• Hudba vystavěná na tónech Chueh ohlašuje příchod jara a znovu vše probouzí. Ovlivňuje Játra. Nasloucháním této hudbě se člověk stane dobrosrdečným a smířlivým.
• Hudba tónů Chih je vysoce emocionální, jako oheň. Bude-li ji často poslouchat, člověk se stane velkorysým.
• Nakonec zbývají melancholické tóny Yue, které jsou jako klidně plynoucí voda. Mají příznivý vliv na Ledviny a jejich poslechem se člověk stane vyrovnaným a jemným. Jak praví staré čínské přísloví, je pak „vážný, ale ne zarmoucený“ a „spokojený, ale ne příliš nadšený“. Právě tento stav se čínská hudba snaží posluchači přinést.

Tak ať vám váš život dnes nezní ani trochu falešně!