Rozhovor s Wendy Přistoupilovou: V čínské medicíně nikdy nic nekončí

Na tuhle otázku odpovídám příběhem, mohu? Od pěti let jsem měla jediný sen: stát se zdravotní sestrou. Nic jiného jsem nikdy nechtěla dělat. Moje panenky byly rozpíchané od jehel, protože neustále trpěly nějakou nemocí a já je léčila. Úspěšně, samozřejmě. Po různých peripetiích jsem se nakonec zdravotní sestrou stala. V nemocnici jsem pracovala dvacet let, na různých odděleních. A získávala zkušenosti, které mi daly dobrý základ pro soukromou praxi. 

Práce to byla uspokojující, ale ne její výsledky. Viděla jsem kolem sebe čím dál víc nemocných lidí. Dostali léky a oni za čas přišli znovu. K původní nemoci přibyla další… Navíc jsem se nechtěla smířit s tím, že běžné západní zdravotnictví přistupuje k člověku jaksi fatalisticky: už ti je 40, tak se nediv, že máš vysoký tlak, už ti je 50, tak se nediv, že tě bolí záda…

Chápete? My pořád léčili, ale lidé byli víc a víc nemocní. Proto jsem začala hledat nějaký jiný způsob, jak přistoupit k léčbě, k opravdové léčbě člověka. A tak jsem jednoho krásného dne objevila klasickou čínskou medicínu, tu jsem vystudovala a už jsem v ní zůstala.

Tam, kde vidím chronická onemocnění, kde se lidé léčí západní medicínou a jsou stále nemocní, čínská medicína může pomoci zlepšit či odstranit stávající stav člověka. Může zlepšit kvalitu jeho každodenního života. Čínská medicína vidí člověka celostně a také k němu tak přistupuje.

Myslím, že o zklamání mluvit nelze. Jen je třeba si uvědomit, že tradiční čínská medicína je skutečně velmi těžký obor. A tak i po 15 letech praxe se musíte pořád učit. A učit se budete až do konce svého života. V čínské medicíně nikdy nic nekončí. To ale není zklamání, to je realita.

Myslím, že v současné době už je povědomí o čínské medicíně na velmi vysoké úrovni. Alespoň v tom smyslu, že většina lidí už ví, že tu tento systém je.  Lidé mají alespoň částečnou představu o tom, jakým způsobem čínská medicína může člověku pomáhat. Jak může předcházet nerovnováze organismu. O to důležitější je, aby si lidé praktikující, či zatím studující tento obor uvědomili, jak velkou mají zodpovědnost za dobré a pravdivé vnímání čínské medicíny laickou veřejností. Zodpovědnost poctivě přistupovat i k diagnostice klienta a úpravě jeho stavu.  A nakonec, důstojně prezentovat tento obor.

Je dobré vědět, že u nás existuje dost možností dobře studovat tradiční čínskou medicínu. Jsou tu špičkové školy a vynikající učitelé a lékaři, kteří čínskou medicínu učí. Samozřejmě můžete potkat také ty, kteří si na odborníky jenom hrají. Bohužel se to pak promítá do negativních zkušeností lidí, kteří říkají: ono to nefunguje. A málokdo pak dokáže rozlišit, že TČM funguje skvěle, jen ji někdy špatně reprezentují lidé odborně či morálně nedostateční. 

Myslím, že nemá dost prostoru v médiích. Důvodem by mohly být zákulisní zájmy, aby se o tomto tématu příliš často nemluvilo.  Ale kdo chce, ten si informace a pomoc nakonec najde.

Jistě, tohle se mi stalo hned první den ve škole. Ale u druhé přednášky to pokračovalo a tak pořád dál. A jakkoli jsem si vždycky říkala, že to nezvládnu, tak moje motivace byla silnější. Všechno se lze naučit, jen musíte vědět, proč to děláte, a co skutečně chcete.

Taekwon-do jsem začala cvičit ve 36 letech. Důvod byl prostý: chtěla jsem se naučit pracovat s vlastní energií. Tenkrát na začátku mě opravdu nenapadlo, že to dotáhnu až k černému pásku a mistrovskému stupni. Měla jsem ale štěstí na skvělé učitele. Nebylo to jednoduché, byla to dřina, ale nelituji ani jednoho tréninku. Kdybych se jednoho dne nerozhodla studovat tradiční čínskou medicínu, možná bych cvičila tohle bojové umění dodnes. Ale v jistou chvíli jsem se musela rozhodnout, co chci dělat pořádně. A čínská medicína to vyhrála. Dodnes jsem ale vděčná za to, že mi Taekwon-do dalo silné a pevné základy pro pozdější cvičení Qi Gong, kterému se věnuji spolu s čínskou medicínou dodnes.

Myslím, že nejvíc záleží na samotném člověku, s čím k danému bojovému umění přichází a co od něj očekává. Stejně tak důležité je, jaká osobnost vás tím bojovým uměním povede, kdo bude vaším učitelem. Vše je také záležitostí věku. Menší děti to berou jako bezva tělocvik s partou kamarádů, mladí lidé jsou yangovější, a proto je pro ně boj přirozenější než pro starší, kteří by tam mohli hledat životní moudrost… Ale pravdou je, že všem lidem bez rozdílu dokáže dobré bojové umění dát pevné základy, pro to, co v životě mohou potřebovat.

Ve chvíli, kdy ke mně přijde klient a takhle by se mne zeptal, odpověděla bych mu, že nejdříve je nutná diagnostika. Ve chvíli, kdy budu vědět, v jakém je klient stavu, nabídnu mu několik možností, jak s ním mohu pracovat. Těch možností je v čínské medicíně několik: práce s bylinami, akupunktura, akupresura, masáže tuina, změna stravování, změna životního stylu, cvičení qi gong atd. Všechno jsou to metody, jak člověku pomoci s jeho problémy. 

Qi Gong je systém jednoduchých cviků, které si po krátké instruktáži mohou klienti cvičit sami doma. Je dobré neplést si ho třeba s Tai Ji, což je systém složitých sestav, které musíte dlouhá léta studovat a poctivě trénovat. Qi Gong vám může nabídnout okamžité zdravotní účinky. Nei Gong už je dlouhodobý proces, kdy vlastně dochází k transformaci těla, mysli a ducha člověka.

Já osobně bych to všechno dohromady nemíchala. Když ke mně přijde člověk, který se léčí homeopatiky, tak mu řeknu, že mu nebudu dávat ještě čínské byliny. Udělám mu diagnostiku, možná zvolíme léčebnou masáž, nebo akupunkturu. Ale např. míchat homeopatika s bylinkami mi nepřijde moudré.

Ale jestli cvičíte ráno jógu, odpoledne Qi Gong a večer si jdete zaběhat, to přece vůbec nevadí. Každé cvičení je trochu jiné a každé nějak prospívá vašemu tělu i duši.

Ne ne, žádná kniha za vás tuhle práci neudělá. Jestli cítíte silnou potřebu nějaké dobré změny a silně po ní toužíte, dobrý učitel či dobrý směr se vždy objeví sám. Změna je ale impulz, který musí vzejít z vaší hlavy a vašeho srdce. Váš život je vaše cesta.

Myslím si, že Cesta želvy je výborná věc, kde najdete vše, co vás zajímá o Umění pěstování zdravého života. Každý si zde najde, co je mu blízké. Hledejte svou životní cestu. Možná vám s jejím výběrem právě Cesta želvy dokáže dobře pomoci.