Vláknina nejen pro střeva

Rozpustná vláknina do sebe dokáže absorbovat vodu a bobtnat. Tím nabývá na objemu, což vede k pocitu nasycení. Z větší části je živinou pro mikrobiální flóru v trávicím traktu, je to tzv. prebiotikum. Dochází k její fermentaci, proto může být zdrojem energie. Reguluje trávení tuků a jiných sacharidů. Patří sem např. pektin, inulin, psyllium a glukomannan.

Nerozpustná vláknina zvětšuje objem obsahu ve střevech a zkracuje dobu, po kterou tam zůstává potrava. V trávicím traktu nefermentuje, není zdrojem energie. Zato zlepšuje střevní mikroflóře podmínky k množení a zabraňuje usídlení škodlivých bakterií. Patří sem nestravitelné části rostlin a hub. Typickým představitelem je celulóza nebo chitin.

Vláknina je tradičně spojována se zdravím tlustého střeva. A tlusté střevo má podle TCM vliv na řízení tekutin v těle.

Tři zářiče je imaginární orgán, dělící tělo na tři úrovně/patra. Jeho funkcí je rozvádět základní životní energii Qi do všech orgánů v našem těle. Horní je jako mlha, střední jako mokřad a dolní jako stoka. Tlusté střevo je součástí dolního zářiče a jeho hlavní funkcí je přeprava kalů a řízení tekutin.

Přeprava kalů znamená, že z tlustého střeva odchází to, co se „proměnilo“. Důležitá je spoluúčast plic, které svou sestupnou Qi pomáhají „tlačit“.

Řízení tekutin souvisí se vstřebáváním tekutin v tlustém střevě. Kašovitá hmota trávené stravy se postupně zahušťuje ve stolici. Tlusté střevo je spojeno vztahem povrch-nitro s plícemi a jeho kondice závisí i na stavu plic. Disharmonie jednoho orgánu ovlivní druhý.

Vláknina je pomocníkem v obou případech.

Nerozpustná vláknina zkracuje dobu, po kterou stolice opouští tělo, je tedy důležitá pro proces detoxikace. V tlustém střevě se zvětšením objemu stolice naředí odpadní látky, které vznikly při trávení. Ty pak snadněji opouštějí trávicí trakt, který je po kratší dobu vystaven styku s nebezpečnými látkami.

Rozpustná vláknina má vliv na stav tekutin v organismu a jeho problémy proto často vedou i k poruchám množství, cirkulace a kvality tělesných tekutin. 

Cirkulaci tekutin tak v těle ovlivňují vlivy jak vnější – počasí, tak vnitřní – strava. Správné fungování se projevuje pravidelnou, formovanou stolicí a zdravou pokožkou. Disharmonie vede k poruchám vyprazdňování a nečisté nebo vyschlé pleti.

Na zdravotním efektu srdečně‑cévním se podílí zejména rozpustná složka vlákniny.

Po nabobtnání nabyde gelové konzistence a ve střevě na sebe váže žlučové kyseliny, které mají v sobě zabudovaný cholesterol. Žlučové kyseliny a cholesterol se spolu s vlákninou vyloučí ven z těla. Tím se „uvolní“ místo a organismus si může „sáhnout“ do zásob, třeba právě v cévách.

Opakováním tohoto procesu dojde k urovnání hladiny tuků v krvi a zlepšení jaterních funkcí. Zasycující efekt vlákniny navíc pomáhá snížit kalorický příjem při redukci hmotnosti. Nadváha a špatný životní styl jsou hlavní příčinou srdečně-cévních onemocnění.

Z pohledu TCM vláknina pomáhá odstranit vlhké horko Jater. Aterosklerotické pláty ve stěnách tepen tvořené cholesterolem a mrtvými bílými krvinkami jsou také projevem stagnujícího vlhkého horka (Shi Re) a hlenu (Tan).

Doporučený denní příjem vlákniny se u dospělého člověka pohybuje kolem 20–35 g.  U dětí od druhého roku života je to 5 g plus počet gramů odpovídajících věku (rokům) dítěte. Zdroje vlákniny jsou rostlinného původu s různým zastoupením rozpustné a nerozpustné složky.

Mezi nejvýznamnější zdroje rozpustné vlákniny patří: luštěniny, oves, jablka, banány, bobule, brokolice, kořenová zelenina, brambory a dýně.

Zdroje nerozpustné vlákniny jsou především: celozrnná jídla, obilné slupky, ořechy a semena, hnědá rýže, zelené fazolky, celer a čočka.

Semínka lnu obsahují oba typy vlákniny, důležité je nechat je nabobtnat a až poté konzumovat. Namáčení přes noc se doporučuje i u ořechů a před vařením luštěnin.

Málo vlákniny ve stravě je spojeno se zhoršením fungování metabolismu. Stagnující potrava vede k plnosti a tvorbě vlhkého horka, často se zácpou. Je to jedna z příčin chronických zánětlivých onemocnění trávicího traktu. Druhou patologií jsou srdečně-cévní onemocnění. Zvyšování příjmu vlákniny musí být provázeno úpravou pitného režimu!

Nadbytek vlákniny ve stravě vede k časté stolici s nestrávenými zbytky potravy a únavě. Slezina nemá dostatek času pro extrakci čisté Qi z jídla. Objevuje se únava a zhoršení krvetvorby. Vláknina totiž na sebe kromě tuků a bílkovin váže i vitaminy a minerální látky.

Pestrý jídelníček s využitím sezónních potravin zajistí optimální příjem obou typů vlákniny pro správné fungování metabolismu.

Autor: Radim Jakeš