Chronický únavový syndrom

Určitou roli hraje genetika a rodinná predispozice, specificky imunitní systém, zánětlivost a antioxidační schopnost organismu, které jsou základními obrannými systémy našeho těla. Důležitou roli hraje i kvalita nervového systému a naše hormony. Dalším aspektem je životní prostředí (s nesčetnými toxiny, které tělo namáhají) a životní styl (například práce na směny či nedostatečně vyživující strava).

Proč se tedy řadí tento syndrom do obtíží imunitního systému? Je to proto, že v drtivé většině případů jsou nejčastějšími spouštěči ChÚS herpes viry, a to specificky HHV-6 a viry Epstein Barrové. Protože se takřka každý z nás již během dětství různými herpesovými infekcemi nakazí, ze zkušenosti víme, že ve většině případů tyto viry samy o sobě nezpůsobují dlouhodobé obtíže, pokud pro ně hostitel neposkytne příznivé podmínky.

Řada pacientů ještě před diagnózou ChÚS dlouhodobě vykazuje změny ve fungování imunitního systému, které se klinicky prezentují například chronickým oslabením, jako jsou časté chřipky či angíny, alergie a autoimunitní nemoci. Laboratorně je pak možné vidět nerovnováhu specických markerů (NK buněk, T-lymfocytů apod.). Tito jedinci mohou také vykazovat zvýšenou zánětlivost v organismu, kterou lze měřit CRP či sedimentací.

Při dlouhodobém oslabení jsou herpes viry, které jsou oportunistické ve své podstatě, reaktivovány a způsobí chronické vyčerpání. Abychom však nevinili pouze herpesové viry, ChÚS mohou způsobit například i enteroviry, CMV, mycoplasmy, Borélie nebo dokonce i neléčená kvasinka Candida.

Neopomenutelným aspektem ChÚS je kortizol, stresový hormon, který, pokud je dlouhodobě zvýšený, potlačuje imunitní systém a dává volný průchod zánětu. Fyzický či emoční stres je vedle virových infekcí jedním z významných spouštěčů, který dá ve správných podmínkách prostor vývoji tohoto syndromu. Zadruhé, přestože je ChÚS považován za poruchu imunitního systému, jsou to právě nadledviny, které musí zajistit správný chod organismu a které po nějakém čase již nejsou schopny udržet tvorbu adrenálních hormonů (adrenalinu, noradrenalinu a kortizolu) a dochází tak k jejich naprostému vyčerpání.

V neposlední řadě musíme zmínit i tvorbu energie jako takové. U pacientů s ChÚS je tvorba buněčné energie značně potlačena, což přispívá s příznakům únavy, vyčerpání, motání hlavy a závratí. Mitochondrie, naše energetické továrny, se nalézají v začarovaném kruhu zvýšené tvorby volných radikálů. To může být zapříčiněno několika různými aspekty, ovšem výsledek je stejný – nedostatečná tvorba energie, která způsobuje zvýšenou únavu. 

Jak tedy vidíme, k lepšímu rozklíčování příčiny je potřeba detailní anamnéza klienta, která nám napoví nejen o jeho životním stylu a kvalitě stravy, ale také o možných infekcích a spouštěčích. K lepšímu zacílení terapeutické intervence by nikdy nemělo chybět samotné testování reaktivace herpes infekcí a dalších markerů, včetně krevního obrazu, panelu bílých krvinek, profilu železa a vitaminu D.

Úprava jídelníčku nezahrnuje výrazné úpravy, tak jak to vídáme u jiných onemocnění. U ChÚS je důležité, aby strava byla nutričně plnohodnotná a neobsahovala průmyslově zpracované potraviny. Důležitá je čerstvost a kvalita potravin. Chceme zajistit hlavně dostatečnou hydrataci, omezujeme potraviny s obsahem cukru, kofein a alkohol. Vhodné je pravidelné zařazení masokostních vývarů a zelené listové zeleniny, v prvních týdnech denně.

Nejčastěji skloňované doplňky pro ChÚS jsou ty, na podporu nadledvin. Nazývají se adaptogeny. Ne všechny adaptogeny jsou však pro pacienty trpící ChÚS vhodné. V klinické naturopatii rozeznáváme 3 hlavní třídy adaptogenů – čisté adaptogeny, čistá adrenální tonika a tonika. Pro pacienty s ChÚS je třeba se soustředit na první dvě třídy. To jsou ty, které nedodávají energii ihned, ale pomáhají ji akumulovat a ty, které působí přímo na kůru nadledvin, ve které se hormony tvoří. Patří sem například Eleuterokok, Schizandra nebo Rehmanie. Tyto byliny jsou schopny obnovit normální odpověď osy HPA (osa nadledvin a stresové reaktivity) a zároveň zlepšují odolnost vůči řadě virových infekcí (včetně herpes, borélie apod.). Je nutné vyvarovat se třídě tonik, které dodávají energii ihned. Mohou navodit falešný pocit pohody a pacienta více vyčerpat. Do této skupiny patří např. korejský ženšen (Panax ginseng).

Neměly by chybět ani nutrienty, které nám pomáhají adrenální hormony vytvářet. Jsou to hořčík, vitamíny skupiny B, vitamín C a zinek. Je pravděpodobné, že se v terapeutickém protokolu dříve či později vyskytnou. Je možné je zařadit do jídelníčku formou funkčních potravin nebo formou suplementace. Hořčík konzumujeme v chelátové formě (např. citrát nebo bisglycinát), nikdy jako oxid hořečnatý. Zinek taktéž. U zinku je třeba obezřetnost a nekonzumovat dávku vyšší než 50 mg déle než 2 měsíce, jinak může paradoxně dojít k oslabení imunitního systému.

V případě prokázané reaktivované infekce míříme cíleně. Nejefektivnějším pomocníkem na potlačení EB virů se ukazuje kyselina huminová, efektivní je i oregánový či olivový extrakt. Chybět by neměly ani medicinální houby, jako je reishi či shitake. Vitamín D jako silný imunomodulans, by měl být také zvážen. Česká i světová fytoterapie nabízí řadu léčivek, ze kterých je možno vybírat. Mezi nejznámější patří andrographis, kozinec, echinacea, kočičí dráp, rakytník, oliva, oregano, lékořice nebo sibiřský ženšen.

A v neposlední řadě je potřeba podporovat i oslabenou mitochondriální funkci. Zde mohou přijít na řadu nejen antioxidanty (zelený čaj, kyselina alfa lipoová či koenzym Q 10), ale i specifické nutrienty, které jsou v tvorbě energie zapojeny - zinek, vitamín C či vitamíny B2 a B3.

Pohyb by měl být přiměřený, dle možností jedince. Doporučují se krátké, ideálně denní procházky na čerstvém vzduchu. Vhodné je taichi, jóga, dýchací cvičení k lepšímu prokrvení a okysličení organismu. Pokud jsou taichi či jóga pro začátek moc náročné, lze zařadit alespoň protahování.

ChÚS s sebou přináší nejen vyčerpání, ale po určité době i mentální a duševní únavu, špatnou náladu, v některých případech i depresi. Proto je důležité snažit se o pravidelný a naplánovaný režim dne, který pacientům pomůže tento syndrom lépe zvládat. Napomoci zde mohou i specifické doplňky stravy, které na nervovou soustavu působí – skupina bylin zvaná nervíny, specifické aminokyseliny, jako je například 5-http (tryptofan) nebo nutriceutika, jako je hořčík či l-theanin.