Člověče, nevztekej se! - 1. díl

Stojíte ve frontě a najednou Vás někdo neoprávněně nařkne z předbíhání. To naštve, a proto se ve Vašem těle okamžitě zapnou obranné reakce. Na urážku jako první zareaguje mozek, konkrétně amygdala, hypotalamus a hypofýza, a to vypuštěním hormonů stresu: kortizolu a adrenalinu. V reakci na to se Vám prudce rozbuší srdce a stoupne Vám tlak. Pravděpodobně se Vám také začnou potit ruce, zúží se Vám zorné pole, mohou Vámi cloumat návaly horka, ale také chladu. Do tváří se Vám vlije červeň. V důsledku příliš velkého množství kortizolu můžete zapomenout, co jste chtěli říct.

Nahromadění tolika stresových hormonů může vést k širokému spektru reakcí od pláče až po fyzické násilí. Proč se to děje a jaký evoluční smysl emoce hněvu má? Podle studie amerického Centra pro evoluční psychologii má vztek sloužit pro upevnění pozice během vyjednávání. Z hlediska evoluce má podle této studie vztek za úkol změnit postoj protistrany, která by měla mít větší chuť rozhněvanému člověku vyhovět.

Tento názor má však i své odpůrce, kteří vztek připisují pouze frustraci a obraně proti nerovnosti či negativnímu chování okolí. Ať už se to má s evolučním odůvodněním vzteku jakkoliv, nic to nemění na tom, že agresivní chování rozhodně není společensky přijatelné. Z toho důvodu se mnozí lidé uchylují k potlačování hněvu i jeho projevů.

Vztek je západní lékařskou vědou spojován s vysokým krevním tlakem a horším zvládáním bolesti.

Rozčilovat se zdraví neprospívá, potlačovat tuto emoci ale také ne. Nezpracovaný vztek může podle výzkumů dr. Ernesta Harburga z Michiganské univerzity zdraví velice snadno poškodit, a to s dalekosáhlými následky. Studie trvala několik desítek let a vyplynulo z ní, že lidé, kteří skrývali vztek, když na ně někdo nespravedlivě zaútočil, měli později v životě větší náchylnost k onemocněním, jako jsou bronchitida či infarkt. Navíc měli větší pravděpodobnost, že umřou dříve než lidé, kteří se otevřeně rozčilovali nebo uměli se svým vztekem pracovat.

• Výzkumníci z Harvard School of Public Health zjistili, že sledovaní dobrovolníci měli celé dvě hodiny po výbuchu vzteku pětkrát vyšší riziko srdečního infarktu a třikrát vyšší riziko mrtvice.
• Podle americké psycholožky Laury L. Hayesové vztek zhoršuje úzkost a stres.
• Podle dat publikovaných v National Institutes of Healthby vztek mohl nepřímo vést k cukrovce kvůli riskantnímu zdravotnímu chování lidí, kteří se často vztekají a rozčilují. V jedné studii měli „vzteklouni“ o 34 % zvýšené riziko rozvinutí této nemoci v porovnání s dobrovolníky s klidnější náturou. Odborníci si to vysvětlují tím, že lidé s chronickým vztekem častěji kouří a mají vyšší příjem kalorií – dva rizikové faktory, které by mohly vést ke vzniku cukrovky druhého typu.

• stavy úzkosti, vyčerpání, stres, deprese
• problémy se spánkem, chronická únava
• bolesti hlavy nebo zad 
• vysoký tlak, srdeční potíže, arytmie
• astma, problémy s dýcháním
• vyrážky, svědění kůže
• žaludeční vředy, potíže se žlučníkem, žlučové kameny
• poruchy příjmu potravy, nechutenství, hubnutí, nebo naopak přejídání a přibírání na váze 

Je zažitý názor, že je dobré vztek a zlost bezprostředně ventilovat. Do něčeho třísknout nebo s tím praštit o zem, až se to rozletí na tisíc kousků, je oblíbený způsob, jak při záchvatu vzteku upustit páru. Existují boxovací pytle, mačkací míčky a další pomůcky ke zbavení se vzteku. 

S tezí, že je lepší zlost si vybít, než ji dusit v sobě, pracují i někteří psychoterapeuti. Bezprostředně po „vybití" je Vám líp, ale pak Vám dojde, že Vás bolí ruka, nebo je Vám líto toho, co jste zničili. 

Jsou vztek a hlavně jeho příčina opravdu pryč? Podle některých odborníků podobná ventilace nepomáhá, naopak – může dál zvyšovat agresivitu a posilovat pocit hněvu vůči někomu či něčemu. 

Autor: Moudrá želva