Dietetika podle TČM: Proč stejné jídlo nemusí prospívat každému

V dnešní době často přemýšlíme o jídle podle toho, kolik obsahuje bílkovin, tuků, sacharidů, vitamínů nebo kalorií.

TČM se ptá ještě na něco jiného:

Jaký účinek má dané jídlo na organismus?

Tradiční dietetika proto sleduje například, zda potravina spíše zahřívá, ochlazuje, zvlhčuje, vysušuje nebo podporuje určité funkce těla.

Nejde tedy jen o otázku:

„Je tato potravina zdravá?“

Ale spíše:

„Je vhodná pro mě a pro můj současný stav?“

A to je možná jeden z nejzajímavějších principů čínské dietetiky.

Představte si člověka, kterému je většinu času zima.

Má studené ruce a nohy, nerad sedí v průvanu, trávení má citlivé a po jídle bývá unavený.

A teď si představte, že jeho jídelníček tvoří hlavně studené nápoje, smoothie, jogurty, velké syrové saláty a jídlo přímo z lednice.

Z pohledu moderní výživy nemusí být na těchto potravinách nic špatného.

TČM se ale na tuto situaci dívá jinak.

Pokud už je organismus podle tradičního pohledu náchylný k chladu a oslabenému trávení, velké množství studených a syrových potravin mu nemusí vyhovovat.

Proto tradiční čínská dietetika často doporučuje v takové situaci více teplých, vařených a snadno stravitelných jídel.

Pak může být obraz úplně opačný.

Člověk se snadno přehřívá, má žízeň, preferuje chladnější nápoje a těžká nebo velmi kořeněná jídla mu nedělají dobře.

TČM v takovém případě tradičně pracuje s potravinami, které mají spíše ochlazující charakter.

A právě tady se ukazuje, proč dietetika TČM není jednoduchý seznam:

„Jez toto. Nejez tamto.“

Stejná potravina může být v různých situacích vnímána jinak.

Tohle je jeden z nejzajímavějších principů TČM.

Můžeme jíst velmi kvalitní potraviny, ale pokud je naše trávení nezvládá dobře, nemusíme se po nich cítit dobře.

V předchozím článku jsme si povídali o Slezině – Pi, která má v TČM důležitou roli při zpracování potravy a tvorbě Qi a Krve.

Dietetika s tím úzce souvisí.

Pokud je trávení podle tradičního pohledu oslabené, může se objevovat například:

• nadýmání,
• únava po jídle,
• pocit těžkosti,
• nepravidelná nebo měkčí stolice,
• chutě na sladké,
• pocit zahlenění.

TČM se proto někdy nesnaží jen „najít zdravější potraviny“.

Snaží se najít takové jídlo, které člověk dokáže dobře zpracovat.

Chuť na sladké zná snad každý.

Po náročném dni přijde únava a ruka automaticky sáhne po čokoládě nebo sušence.

V TČM má sladká chuť své místo a v přiměřeném množství může být součástí vyváženého jídelníčku. Problémem se podle tradičního pohledu stává především nadbytek sladké chuti.

Ten je spojován s oslabením Sleziny a vznikem vlhkosti.

A tím se opět dostáváme k souvislosti, o které jsme psali minule:

oslabené trávení → vlhkost → hlen

Možná právě proto TČM nevnímá opakované zahlenění vždy jen jako problém dýchacích cest.

Dietetika není jen seznam potravin.

Velmi důležitý je také způsob, jakým jíme.

Jídlo ve stresu, rychlé polykání, práce u počítače, jídlo „za pochodu“ nebo pravidelné přejídání večer – to všechno může ovlivnit, jak se po jídle cítíme.

TČM proto tradičně doporučuje:

jíst v klidu, pravidelně a s pozorností.

Možná to zní banálně.

Ale zkuste si někdy všimnout rozdílu mezi jídlem, které sníte během pěti minut ve stresu, a stejným jídlem, které si v klidu sednete a opravdu vychutnáte.

To je možná nejdůležitější poselství.

Dietetika podle TČM není o tom, že musíte vyřadit deset potravin, začít jíst pouze teplou kaši a nikdy se nedotknout zmrzliny.

Je především o vnímání vlastního těla.

Co vám dělá dobře?

Po čem máte energii?

Po čem jste unavení?

Co vám způsobuje nadýmání?

Je vám po jídle příjemně, nebo máte pocit těžkosti?

A co se děje, když změníte způsob přípravy?

Možná zjistíte, že vám například vařená zelenina sedí lépe než velký syrový salát. Nebo že teplá snídaně funguje lépe než studené jídlo z lednice.

Na dietetice TČM je zajímavé, že nemusí být vůbec složitá.

Ve skutečnosti nás může vést k velmi jednoduchým otázkám:

Jím pravidelně?

Jím v klidu?

Dokážu své jídlo dobře strávit?

Není ho příliš mnoho?

Vyhovuje mi spíš teplé, nebo studené jídlo?

Jak se po něm skutečně cítím?

Právě pozorování vlastního těla je jedním ze způsobů, jak začít tradiční dietetiku chápat.

Protože zdraví nemusí vždy začínat u složitých pravidel.

Někdy může začít u úplně obyčejného talíře jídla.

A u otázky:

„Co mi právě teď opravdu dělá dobře?“