Ledvinové kameny

Močové kameny jsou konkrementy, čili pevné útvary, lidově řečeno kameny v močových cestách. Mohou se nacházet v ledvinách (nefrolitiáza), močovodu (ureterolitiáza), močovém měchýři (cystolitiáza) i močové trubici (uretrolitiáza).

K tvorbě močových kamenů dochází ve chvíli, kdy je moč velmi saturovaná, tj. je v ní vysoká koncentrace látek, které jsou kamenotvorné. Mohou se vysrážet a krystalizovat, jedná se např. o vápník. Z malých krystalků se postupně tvoří větší útvary, čili už známé konkrementy.

Močové kameny vznikají, pokud je moč přesycená látkami, které podporují vznik kamenů.

• Snížení močení, např. i v případě nedostatečného příjmu či nadměrného výdeje tekutin a také v případě, že je v močových cestách překážka, které omezuje odtok moči z močového systému.
• Zvýšení pH moči, což se děje u některých bakteriálních infekcí.
• Nedostatek látek, které dokážou omezit shlukování kamenotvorných substanci, tj. citrátů, pyrosfosfátů atd.
• Metabolická onemocnění jako renální tubulární acidóza, cystinurie, zvýšená funkce příštitných tělísek.
• Užívání některých léků, např. léky snižující kyselost žaludku (antacida), některá antibiotika, léky na epilepsii či laxativa (projímadla).
• Močové kameny se častěji vyskytuje u osob, které mají močové kameny v rodině.
• Ke tvorbě močových kamenů může vést způsob stravování, např. s nadbytkem minerálů, bílkovin a soli.
• Obezita, vysoký tlak a nedostatek pohybu jsou dalšími z rizikovými faktory.

Močové kameny můžeme dělit dle toho, jaká látka v nich převažuje.

• Vápníkové:

Jejich tvorba je spojená s vysokými koncentracemi vápníku, např. ho více přijímáte potravou společně s vysokými dávkami vitamínu D. Vápník se také může uvolňovat z kostí, např. při nádorových onemocněních kostí, zvýšené aktivitě příštítných tělísek atd.

U většiny lidí se vytvářejí kalciové (vápníkové) kameny, které jsou tvořeny kalcium oxalátem (šťavelan vápenatý). Šťavelan je substance, která se nachází v mnoha potravinách, hlavně rostlinného původu, tj. ovoce a zelenina, ale také v ořeších, čokoládě atd.

Vápníkové kameny mohou mít také podobu kalcium fosfátu (fosforečnanu vápenatého). Tento typ kamenů provází různé metabolické nemoci, např. renální tubulární acidózu (ledviny nezvládají okyselovat moč). Na tvorbě těchto kamenů se podílí také některé léky, např. topiramát, který se podává epileptikům či pacientům s migrénami.

• Urátové:

Močové kameny z kyseliny močové se vyskytují hlavně u osob, které nemají dostatečný příjem tekutin, nebo naopak tekutiny ztrácí, např. trpí chronickým průjmem, zvracením. Dále pak u osob se zvýšeným příjmem bílkovin (kyselina močová je odpadním produktem metabolismu purinů, které se nacházejí ve větším množství v bílkovinách), cukrovkou a metabolickým syndromem.

• Struvitové:

Struvit je minerál MgNH4PO4.6H2O, magneziumamoniumfosfát hexahydrát. Vzniká nejčastěji v přítomnosti bakteriální infekce a dostatku hořčíku, fosforu, amoniaku a pH vyšším než 7,2, tj. moč je alkalická, méně kyselá. Tyto kameny se mohou velmi rychle zvětšovat.

• Cystinové:

Cystinové močové kameny jsou nejméně časté. Vytvářejí se u osob, které mají vrozené onemocnění cystinurii, kdy ledviny vylučují velké množství této aminokyseliny do moči.

O močových kamenech nemusím dlouho vůbec vědět, obzvláště pokud jsou malé a nepoškozují tkáň močových cest. Bolesti se objevují hlavně v případě pohybu kamene.

Pokud je kámen v ledvinách, cítí člověk bolesti v zádech v blízkosti dolních žeber. Bolesti mohou vystřelovat i níže do bederní oblasti zad a rozkroku. Mívají různou intenzitu a fluktuují, tj. jedná se kolikovité bolesti. Po vlně ukrutných bolestí může přijít chvilková úleva. Kámen může zůstat na místě či pokračovat do nižších etáží močového traktu a s tím se také mění lokalizace bolestí.

Dále se mohou objevit bolesti při močení. Moč může být zarůžovelá či jinak zabarvená z přítomnosti krve či zapáchající a zakalená.

Ledvinná kolika může být provázena také nevolností, zvracením a v případě, že je přítomná i infekce, tak horečkou a zimnicí.

Někdy kámen odejde sám a dojde k vymizení bolestí. Většinou je však nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Močové kameny je možné odhalit pomocí zobrazovacích metod, např. ultrazvuku, rentgenu, CT. Vyšetření se doplňuje vyšetřením moči, a pokud se získá vzorek kamene, tím lépe. Jeho rozborem se určí typ, a tedy i příčina, ze které mohl vzniknout.

Akutní stav, jakým je kolika, je velmi bolestivý a je nutné jej okamžitě řešit. Podávají se léky, které tlumí bolest (analgetika) a také léky, které uvolňují svaly a zabraňují jejich stahování, tj. spasmolytika. Dále se podávají tekutiny. U menších kamenů se vyčkává, neboť je pravděpodobné, že budou vypuzeny samy.

Když nedojde k vyloučení, musí nastoupit jiný typ léčby. Je možné využít např. extrakorporální litotrypse rázovou vlnou. Tímto postupem je kámen rozdrcen v močových cestách a může pak být snadno vyloučen s močí.

Pokud tato forma není možná, je nutné provést chirurgický zákrok a kámen odstranit.

Po odstranění kamenů je nutné předcházet vzniku dalších. Používají se např. léky, které snižují vylučování oxalátů, které brání tvorbě vápníkových kamenů, či alopurinol, který snižuje tvorbu kyseliny močové. V případě přítomnosti infekce, která vede ke tvorbě struvitových kamenů, se podávají antibiotika.

Pacienti by také měli změnit stravování tak, aby vyloučili potraviny, které jsou rizikové pro vznik močových kamenů.

Přítomnost močových kamenů v močových cestách může vést k mnoha komplikacím. Častou může být např. obstrukce močových cest. Kámen způsobí neprůchodnost v močových cestách a omezí či zcela zastaví odtok moči. To může vést až k poškození ledvin, ze kterých neodtéká moč. Může dojít až k selhání ledvin.

• V přítomnosti kamenů se také častěji objevují bakteriální infekce.
• Dalším problémem může být krvácení, kdy ostrý kámen poškozuje tkáně.