Otužování jako prostředek k zocelení nebo hřebíček do…?

Nicméně otužování má mnoho forem, od běžného vystupování z komfortní zóny tím, že se člověk prostě méně obléká a umožňuje svému tělu snáze se přizpůsobit chladu, přes pravidelné sprchování studenou vodou a zimní plavání až po překonávání hranic možného jako to dělá Wim Hof. Nebo si člověk vybere kombinaci, která mu vyhovuje nejvíce. Kupříkladu já jsem schopná víceméně v klidu uplavat v ledové vodě půl kilometru, ale nedokážu se po ránu trýznit studenou sprchou. Stejně tak se potřebuji ve vodě hýbat, protože setrvávat na jednom místě mě jednak nebaví, a pak je mi zima. Na druhou stranu „wimhofisti“, které znám, zase odmítají plavat a prohlašují, že když zůstávají v ledové vodě nehybně, vytvoří si kolem sebe něco jako okruh tepla. Ale přejděme od pocitů a individuálního vnímání k faktům.

Protože bych se chtěla v tomto článku věnovat především otužování ve formě pobytu v ledové vodě, je třeba zmínit české stránky zimního plavání, kde lze najít poměrně pěkné texty o tom, jak se otužovat, v čem je otužování zdraví prospěšné nebo jak poskytnout první pomoc v případě podchlazení. Zjednodušeně řečeno, cílem otužování je zlepšování tělesné zdatnosti a upevňování zdraví a pevné vůle. Sportovním otužováním je pak plavání ve studené vodě o teplotě pod 10 °C. Ačkoliv je mezi otužilci spousta seniorských bardů, jedná se o lidi, kteří se otužování věnují spousty let. Ideální je totiž začít ještě před dosažením 40. roku což, pokud odhlédneme od západní perspektivy, koresponduje i s knihou Su Wen Vnitřního kánonu Žlutého císaře, kde se píše: „Když se žena dostane do věku 35 let, její Yang Ming začne klesat, její tvář začíná vadnout a její vlasy začínají vypadávat; ve 42 letech jí začne ochabovat tělo a barva jejích vlasů přechází do bílé, ve 49 letech se vyprazdňuje její Ren Mai a vyčerpává její Chong Mai, ustává menstruace a ona již nemůže otěhotnět. U muže ve věku 40 let dochází ke snížení Qi Ledvin, začínají mu vypadávat vlasy a slábnou mu zuby, ve 48 letech mu zbělají vlasy a začne povadat obličej; v 56 letech klesá Qi Jater a začínají tuhnout svaly…“ A člověk by měl logicky začít zocelovat své tělo ještě před tím, než začne ochabovat. Mimo to je samozřejmě dobré začínat s otužováním překvapivě v létě a během podzimu se postupným přivykáním těla na chlad a studenou vodu dopracovat až k pobytu v ledové vodě. Všechno má svůj čas a náhlé rozhodnutí skočit v únoru do ledové vody harmonii Yinu a Yangu zřejmě moc neprospěje. Pokud se nejedná o jedince se skutečně silným základem.

V momentě, kdy člověk vstoupí do ledové vody a začne plavat, dojde k výraznému vzestupu jeho tepelných ztrát, v důsledku čehož se v krátké době prudce zvýší produkce tepla svalstvem. Tělo je v tomto směru velmi chytré, takže sníží prokrvení kůry, čímž omezí ztrátu tepla. Proto se při současné vyšší tvorbě tepla svalstvem zvyšuje teplota jádra. Kůra se však rychle ochlazuje a ztrácí zásoby svého vlastního tepla. V tomto ohledu do značné míry ovlivňuje rychlost ochlazování organismu síla podkožního tuku.

Na tomto místě si dovolím malou tukovou odbočku. Zde vyhrávají především ti, kteří mají dostatek hnědého tuku. Ten je zodpovědný za termoregulaci a do vínku jsme ho dostali všichni již při narození. Hnědý tuk pomáhá savcům regulovat teplotu – při silném chladu začne velké množství mitochondrií v tomto typu tukové tkáně spalovat energii a produkovat teplo. Z toho lze mimochodem odvodit i to, že hnědý tuk pomáhá udržovat tělu ideální hmotnost. S tím, jak nás rodiče v dobré víře oblékáním a vytápěním našich domovů chtěli uchránit od nemocí, nás o tento tuk připravovali, protože ho tělo přestalo potřebovat. V některých případech se místo něj v důsledku nesprávné životosprávy začal objevovat bílý tuk, který je ve větší míře kontraproduktivní, což asi není nutné zdůrazňovat. Dobrou zprávou je, že ačkoliv není moc cest, jak ztracený hnědý tuk získat zpět, je možné si cíleným otužováním „vypěstovat“ tuk béžový, který je skoro stejně efektivní jako tuk hnědý, a ještě pomůže chránit náš organismus před tukem bílým.

Ale vraťme se zpět k podchlazení, které tedy probíhá u hubených a obéznějších lidí různě. V okamžiku, kdy se vyčerpají termoregulační mechanismy, což znamená, že dochází k nerovnováze mezi tvorbou tepla prací svalstva a jeho úbytkem skrz kůru, nastává deficit tepla a třes. Třes je venkovním projevem zvýšené látkové výměny ve svalstvu. Podchlazení se dostává do kompenzační fáze. Kompenzační fáze je charakteristická zvýšenou tvorbou tepla, zrychlením tepu a růstem krevního tlaku, zvýšeným vylučováním adrenalinu, zvýšením tonusu sympatického nervstva, zvýšením hladiny krevního cukru, zvýšeným spalováním uhlohydrátů a zvýšeným prokrvením životně důležitých orgánů (mozek, plíce, srdce, játra, ledviny). Třes by měl nicméně nastat až po opuštění vody, nikoliv v době pobytu ve vodě. V takovém případě je nutné, aby plavec okamžitě vylezl ven, případně ho někdo ven dostal.

Ačkoliv se tradiční čínská medicína nepře s výše uvedenými informacemi a sama přiznává, že z jejího pohledu otužováním trénujeme naši obrannou Qi (Wei Qi), je třeba vždy brát v úvahu, že pokud chceme něco posílit, nesmíme být ve fázi vyčerpání. Já sama jsem před téměř 10 lety, kdy jsem s otužováním začínala, všem říkala, jak je to zdravé, a každému jsem tuto z mého pohledu bohulibou aktivitu vnucovala. Na základě studia TČM a především vlastních zkušeností z praxe jsem tento názor přehodnotila a nyní musím uznat, že otužování není pro každého. Rozhodně není vhodné pro osoby, které jsou v deficitu. Jestliže tělo nemá dostatek Qi, přirozeně sáhne do svých rezerv, které představuje životní esence Jing. Ta je naší pomyslnou životní svíčkou od sudiček, která určuje kvalitu a délku našeho života. Proto si jí musíme hýčkat a neměli bychom ji nesmyslně vyčerpávat. Pokud tedy patříte mezi jedince se slabší tělesnou konstitucí, kteří bývají zimomřiví a bledší, otužování v ledové vodě minimálně odložte až se dostanete do stavu nadbytku a místo toho začněte své tělo posilovat jinými způsoby.

Autor: Moudrá želva