Detoxikace: Mýtus nebo nutnost? Co na to studie?

Detox se doporučuje v případě, že máme pocit, že je náš organismus přetížený. Když máme špatné trávení, nepravidelně se vyprazdňujeme (trpíme na zácpy, či průjmy a nadýmání), jsme stále unavení, máme pocit těžkosti a jsme stále ve stresu.

Pokud se podíváme do oblasti toxikologie, jedná se o proces, kterým se tělo zbavuje cizorodých látek, které se v něm přirozeně nevyskytují. Jsou to xenobiotika, mohou to být například léky, přídatné látky v potravinách, škodliviny v prostředí atd.

Jsou jistá pravidla, která máme při detoxu dodržovat, nejčastěji jsou to:

• zlepšení pitného režimu
• omezení konzumace vysoce zpracovaných potravin s přídatnými látkami
• omezení konzumace alkoholu
• omezení kouření
• zvýšení pohybové aktivity
• zvýšení konzumace zeleniny a ovoce
• zvýšení pohybové aktivity a pobývání venku
• dodržování spánkové hygieny

Všimli jste si něčeho? To jsou pravidla pro zdravý životní styl, která bychom měli dodržovat stále, nejen ve dnech, kdy se „detoxikujeme“.

Naše tělo je vybaveno mechanismy, kterými se může zbavit nepotřebných a pro něj škodlivých látek. V našich střevech se navzdory tvrzením neusazují nečistoty, pouze v případě, že trpíte úpornou zácpou a stolice setrvává ve střevě dlouhou dobu. Díky peristaltice (pohybům střev) a obměňování buněk střevní sliznice do cca 72 hodin nedochází k hromadění toxinů. Klystýry a proplachy mohou být spíš ku škodě, neboť naruší přirozené prostředí střeva a také mikrobioty.

V případě půstu se nezbavujeme toxinů, ale hladovíme, což samozřejmě změní fungování těla. Můžeme cítit více energie, ale to může být dáno tím, že v případě nedostatku živin mozek vydává informace, abychom se vydali „na lov“ a sehnali si potravu, abychom tedy vyvinuli aktivitu.

Dlouhodobé půsty jsou spojené se značnými riziky, jako jsou nedostatek vitaminů, minerálů, úbytek svalové hmoty, změny složení střevní mikrobioty, narušení imunitního systému atd.

Podíváme se na jeden článek, v němž jsou shrnuty výsledky více studií týkajících se půstů. Články hodnotily efekt dlouhodobého půstu mezi pěti až dvaceti dny na organismus. Během lačnění dochází ke zvýšené produkci ketonů a ztrátě tělesné hmotnosti mezi 2 až 10 %. Dvě třetiny této ztráty je však ze svaloviny a jen jedna třetina z tukové tkáně. Dochází tedy k rozkládání svaloviny na to, aby mělo tělo potřebné bílkoviny. Co se týká krevních tuků, tak některé studie ukazují, že během půstu se snižují hladiny škodlivých tuků, jiné však tento efekt neprokazují. Pokud se podíváme na hladiny krevního cukru, tak u osob, které netrpí cukrovkou, se snížily hladiny krevního cukru a necitlivost orgánů na inzulin. To se však nestalo u osob, které trpěly cukrovkou. Ve studiích se také ukázalo, že lidé na delším půstu mohou trpět bolestmi hlavy, nespavostí, samozřejmě hladem, ale také metabolickou acidózou, což je stav, kdy se zvyšuje kyselost vnitřního prostředí, co může být i zdraví nebezpečné.

Pozitivní efekt je však možné dokumentovat u krátkých půstů nebo přerušovaného lačnění. Při přerušovaném lačnění přijímáme potravu jen v omezených hodinách během dne. Někteří lidé konzumují potravu od 6 hodin ráno třeba do 20. hodiny večerní. Při intermitentním lačnění se interval stahuje např. na 6 až 3 hodiny odpoledne, tj. na okno 9 hodin.

Pokud ještě zařadíme půst jako určitý restart, po němž se začínáme více věnovat a uvědomovat si své tělo a jak s ním zacházíme, přidáme různé druhy bylinek, potravních doplňků, saunu, masáže atd., může nám to jen prospět. Jak by nám nemohlo být lépe?

Vždy musíme brát v potaz také svůj zdravotní stav, nemoci, kterými trpíme, alergie, těhotenství atd. Metody, které jsou nám prezentovány jako detoxikační, mají potenciál naše zdraví i ohrozit.

Je tedy zlepšení stavu při detoxikaci dáno tím, že se „pročišťujeme“, nebo tím, se jsme najeli na zdravý životní styl? Názor si udělejte sami.