Jiu Wei Qiang Huo Tang


Tato směs pochází ze začátku 14. století a je určená na stavy po napadení vnější škodlivinou, především vlhkostí. Vlhkost klesá dolů, hromadí se a způsobuje tak prosáknutí a otoky a vše zalepuje. Teplota není vysoká, ale člověk je ztěžklý, má pocit, že je oteklý, má váčky pod očima, pomalu myslí, pomalu se pohybuje, svaly jsou ztěžklé a rozbolavělé.

Stažení a bolestivost ve svalové vrstvě se zhoršuje chladem. Z blokády se uvnitř těla tvoří horko, které se nemůže zchladit ani pocením, protože jsou póry zalepeny vlhkostí. Tato vnitřní horkost se může projevit hořkou chutí v ústech. Nejprve je ale nutné uvolnit povrchovou vrstvu, spustit pocení, vyloučit škodlivinu a až potom a v menší míře, je potřeba pročistit horkost uvnitř.

Ostré, aromatické a horké notopterigium vstupuje do drah povrchového oddílu Tai Yang, vylučuje větrný chlad a rozptyluje vlhko, a tak uvolňuje bolest svalů a kloubů. Ledebouriela pomáhá vyloučit vítr a atraktylis vejčitý vysušuje vlhkost. Kopytník, koprníček a děhel dahurský rozptylují chladný vítr, vlhkost, aktivují pohyb Qi a krve, a tím uvolňují bolesti hlavy a celého těla. Rehmánie zabraňuje ostrým a vysušujícím bylinám zranit tělesné tekutiny. Šišák pročišťuje vnitřní horko, zázvor prohřívá a harmonizuje střed, lékořice harmonizuje činnost bylin ve směsi.

Tradiční použití receptu z pohledu čínské medicíny

  • otevírá póry a spouští pocení
  • pročišťuje patogen vlhké a chladné povahy z povrchu
  • rozptyluje vlhkost
  • pročišťuje vnitřní horko

Směs je doporučována v těchto případech

  • kombinace příznaků vlhka + větru + chladu v povrchové vrstvě a horka vevnitř
  • averze k chladu
  • zvýšená teplota či zimomřivost a absence pocení (vlhko „zalepilo“ póry, chlad je „stáhnul“)
  • bolesti hlavy, kdy je hlava jako „ovázaná šátkem“, ztěžklá
  • oteklý obličej, váčky pod očima
  • hořká chuť na jazyku, sucho nebo lepivý pocit v ústech
  • ztuhlost šíje
  • pocit tíhy těla a končetin
  • nechuť pohybovat se nebo neschopnost pohybu
  • chřipka
  • nachlazení
  • pobolívání a bolesti svalů
  • migrény
  • artritida
  • revmatoidní artritida
  • ischias
  • bolestivý otok kloubů
  • pocity vnitřního horka (horký dech, žízeň, sucho a pobolívání v krku)
  • kopřivka

Jazyk

  • červený hlavně v přední části
  • lepivý povlak

Pulz

  • rychlý (shu)
  • povrchový (fu)

Kontraindikace

  • směs je kontraindikována u napadení horkým větrem, stejně jako u pacientů s příznaky prázdného horka a u generalizované slabosti
  • obsahuje mnoho horkých, ostrých a vysušujících bylin, proto vyžaduje opatrné podávání u pacientů s nedostatečností yin, Qi nebo tekutin

Další nápady a doporučení

Směs není určena pro preventivní užívání. Obvykle se užívá na začátku chřipky a nachlazení, v případě zhoršení revmatismů nebo kopřivky.

Složení směsi

Česky

Latinsky

Čínsky

notopterigium dřípené, oddenek

Rhiz. notopterygii

Qiang Huo

ledebouriela rozkladitá, kořen

Rad. ledebouriellae

Fang Feng

atraktylis vejčitá, oddenek

Rhiz. atractilodis

Cang Zhu (Sheng)

kopytník

Herb. asari

Xi Xin

koprníček wallichův, oddenek

Rhiz. ligustici

Chuan Xiong (Sheng)

děhel dahurský, kořen

Rad. angelicae dahuricae

Bai Zhi

rehmanie lepkavá, neupravený kořen

Rad. rehmaniae

Di Huang (Sheng)

šišák bajkalský, kořen

Rad. scutellariae

Huang Qin (Sheng)

lékořice, kořen

Rad. glycyrrhizae

Gan Cao (Sheng)

zázvor obecný, oddenek

Rhiz. zingiberis recens

Sheng Jiang




Hodnocení článku

Diskuze

0 KOMENTÁŘŮ
Žena sedící na barové stoličce hledí do telefonu. Ilustrace
Do diskuze zatím nikdo nepřispěl. Buďte první kdo napíše komentář.
Vstoupit do komunity

Na podobné téma

Shao Fu Zhu Yu Tang

Zobrazit Článek

Shao Fu Zhu Yu Tang

Zan Yu Tang

Zobrazit Článek

Zan Yu Tang

Yu Lin Zhu Tang

Zobrazit Článek

Yu Lin Zhu Tang

Mohlo by vás zajímat

Jak užívat čínské bylinné směsi

Zobrazit Článek

Jak užívat čínské bylinné směsi

Zastavte vypadávání vlasů a podpořte jejich růst

Zobrazit Článek

Zastavte vypadávání vlasů a podpořte jejich růst
6 min

Malý atlas akupunktury - 27. díl - Dai Mai (GB-26)

Zobrazit Článek

Malý atlas akupunktury - 27. díl - Dai Mai (GB-26)
4 min