Víte, jak se správně stravovat při kardiovaskulárních onemocněních?

Základem je udržení ideální hmotnosti a celkové vitality, protože obezita prvotně je prvním krokem k vysokému tlaku a onemocněním srdce a cév. Proto je důležité začít dietními opatřeními, abyste tělo nezatěžovali, nekonzumovat potraviny, které zahleňují, stimulují a zbytečně moc zahřívají.

Při těchto onemocněních se nedoporučuje ve stravě používat obiloviny s lepkem – hlavně pšenici, ječmen, oves, z luštěnin pak vynechte sóju. Dále se vyhýbejte arašídům, rajčatům, lilku, paprice, mléku a mléčným výrobkům (netýká se másla a tvrdých sýrů, jako je např. parmazán), kuřecímu a vepřovému masu, uzenému masu, masu divokých zvířat, stimulantům, jako je káva, cukr, tvrdý alkohol, likéry a červené víno, pálivému koření – chilli, kurkuma, sušený zázvor, skořice, hřebíček. Při přípravě jídla je vhodné vynechat grilování na otevřeném ohni v letním období, smažení a nekonzumovat uzené maso a ryby. Stravu připravujte dušením, krátkým restováním a vařením ve vodě nebo blanšírováním.

Naopak ve svém jídelníčku upřednostňujte potraviny, které obsahují dostatečné množství vápníku, což jsou například angrešt, brokolice, celer, cuketa, fenykl bulva, sušené houby, kapusta, květák, lískové ořechy, piniové oříšky, petržel, sardinky v oleji, špenát, sušené meruňky a švestky, vejce, cibule, topinambury, jablka. Vápníková bomba je makový výluh, který obsahuje 3× více vápníku než například tvaroh. Jahody podporují produkci moči a snižují i překrvení žil v portálním systému.

• Uchovejte si „lehké srdce a otevřenou mysl“.
• Pravidelné a přiměřené tělesné cvičení (chůze, Qi Gong, Tai Ji) je nutností, namáhavé až vysilující cvičení ale paradoxně může vést ke zvýšení tlaku.
• Nejezte příliš. Především u starších pacientů může přejídání způsobit elevaci bránice a další oslabení funkcí GIT (gastrointestinální ústrojí). Také velké množství krve, která se nahromadí v zažívacím traktu, může způsobit nedostatečné zásobení krví v oblasti srdce a mozku a další zhoršení jejich poškození.
• Nedostatečná délka spánku způsobuje kolísání tlaku.
• Vyhýbejte se chladu. I mytí rukou, nohou nebo tváře ve studené vodě: tyto oblasti mají bohaté krevní zásobení – stimulace chladem může způsobit kontrakci periferních cév, která může vést ke zvýšení tlaku.
• Nepřepínejte se. Protože přepracovanost může zvyšovat tlak, čím je člověk starší, tím více by měl odpočívat.
• Při stolici „netlačte silou“. Habituální zácpa je častá, především u starších. Defekace s velkým „tlačením“ zvyšuje nitrobřišní tlak, který může vést ke zvýšení tlaku s možným krvácením do mozku nebo infarktu myokardu.
• Neměňte náhle polohu těla. U starších pacientů je krevní rezerva v mozku relativně malá a regulační funkce mozečkových cév je oslabená. Proto náhlá změna polohy, především náhlé postavení se po delším dřepnutí, může vést k mdlobám.
• Nesledujte televizi dlouhý čas. Příliš dlouhé sledování TV může způsobit zrakovou únavu a zvýšit tlak krve (TK).
• Nenoste těsné límečky, nezatahujte si příliš kravatu nebo pásek u kalhot. Těsné límečky a kravaty mohou stimulovat karotický sinus a zvyšovat tak TK. Těsný pásek může snižovat krevní zásobení pod pasem na jistou úroveň, která způsobuje zvýšení tlaku. I těsné tkaničky u bot mohou zvyšovat tlak přes nervový reflex.

Celerová kúra - na 14 dnů naložíte omytou a nakrájenou bulvu celeru do 1,5 l vody a necháte kvasit. Pak scedíte a uložíte do lednice. Užívá se 2× denně 0,5 dcl.

Další možností je užívat vinný ocet s medem 1× denně, nejlépe ráno na lačný žaludek. Na 1 dcl octa dáváte 1 kávovou lžičku medu. Užívá se 1 polévková lžíce.

Velmi významnou bylinou při kardiovaskulárních onemocněních je hloh. Odvar z hlohu srovnává tlak jak nízký, tak vysoký či kolísavý. Je nutné ho užívat dlouhodobě.

Další významné byliny jsou srdečník, meduňka, konvalinka a česnek. Pokud máte tlak nízký, pak je vhodný rozmarýn. Pokud vám hrozí trombózy, pak můžete využít zajímavých účinků komonice lékařské, která podporuje čištění krve.

Další zajímavou bylinkou je kokoška pastýřská kapsička (Capsella bursa pastoris). Její výhonky se sbírají a vaří od raného jara, jsou velmi chutné, obsahují vitaminy skupiny B, vitamin C, karoten, niacin, flavonoidy, cholin, acetylcholin. Klinické testy potvrdily antihypertenzní účinek. Konzumují se 3× denně po dobu 15 dnů.

Další zajímavou potravinou po celeru je špenát. Zlepšuje krevní oběh a funkční aktivitu orgánů, zmírňuje žízeň a zvlhčuje střeva, výborný při hypertenzi a chronické zácpě.

• Recept pro hypertenzi, která se manifestuje jako zácpa, bolesti hlavy, návaly horka a závratě: 250–300 gramů čerstvého špenátu vaříte 2–3 min. ve vroucí vodě, potom slijete a vmícháte pár kapek sezamového oleje. Rozdělíte do dvou denních dávek. Jedna kúra je na 10 dní, ale můžete s ní pokračovat i déle.

Bolcovitka Ucho Jidášovo (Auricularia auricula – judae) vyživuje žaludek, doplňuje Qi, chladí krev, podporuje močení a posiluje tělo. Díky těmto vlastnostem se využívá i při kardiovaskulárních onemocněních. Můžete ji používat při vaření do polévek a salátů nebo užívat v kapslích či tabletkách, je běžně v prodeji.

V létě můžete do svého jídelníčku přidat vodní meloun, odstraňuje letní horko, tiší žízeň, podporuje močení; využívá se při léčbě hypertenze, nefritidy, ICHS. Ideální je ho konzumovat v době sezóny po celou její dobu.

Jablka nesnižují tlak přímo, vhodné jsou pro všechny s ohrožením oběhového systému, jako jednoduchá prevence po dobu celého roku jezte 1 až 2 jablka denně.

Mezi další zajímavé potraviny patří mrkev. Ředěná mrkvová šťáva pokojové teploty v letním období velmi prospívá srdci a cévám. Příjemně svlaží a podpoří vitalitu.

Autor: Bc. Renáta Lien Čepelková, DiS