Alzheimerova choroba - 1. díl

Alzheimerovu nemoc poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. V té době se tato nemoc považovala za velmi vzácnou. Nyní se některá z forem demence vyskytuje již u více než sedmi milionů obyvatel Evropy.  

Alzheimerova choroba a stáří mají mnoho společného. Stárnutí je spojené s postupným poklesem mozkových funkcí. Zhoršuje se schopnost učit se novým věcem, orientovat se v prostoru, zhoršuje se také krátkodobá a později i dlouhodobá paměť. Tyhle všechny příznaky označujeme termínem demence. Ne všechny ale patří k Alzheimerově nemoci, byť mohou mít stejné příznaky.  

Alzheimerova nemoc je definována jako chronické neurodegenerativní a progredující onemocnění. To znamená, že vlivem této nemoci dochází k postupujícímu poškozování mozkové tkáně. Na rozdíl od tzv. „stařeckých demencí“ se může objevit i u lidí středního věku. S narůstajícím věkem se výskyt Alzheimerovy nemoci zvyšuje. Alzheimerova nemoc postihuje cca 2 až 3 % lidí ve věku 65 let. Každých 5 let se navíc její výskyt zdvojnásobuje. Ve věku 80 let je postižena Alzheimerovou nemocí už téměř polovina lidí.  

Zprvu nejsou příznaky nemoci výrazné. Objevuje se zhoršení schopnosti učit se, zapamatovat si nové informace a také si je vybavit. Je to takové “normální” zapomínání, které zná každý, jen je častější. U těchto příznaků to však nekončí. Postupně dochází k dalšímu zhoršování stavu. U pacientů se objevuje dezorientace, může se ztrácet, jak lékaři říkají „v prostoru, čase i osobě“. V tomto stadiu mohou pacienti bloudit, nenajdou své bydliště, mají pocit, že žijí v minulosti a mnohdy nepoznávají své blízké. Zhoršuje se nejen krátkodobá, ale i dlouhodobá paměť. Všechny zmíněné obtíže vedou k tomu, že osoba s Alzheimerovou nemocí již není plně soběstačná a vyžaduje péči.  

Zatím jsme zmínili pouze postižení mozku a úbytek jeho funkcí, ale Alzheimerovu nemoc také provázejí poruchy řeči, poruchy rozhodování, deprese a úzkosti, zvýšená agresivita, poruchy spánku, inkontinence atd.  

Česká alzheimerovská společnost sepsala 10 příznaků, které by nás měly varovat:  

• Ztráta paměti, která ovlivňuje schopnost plnit běžné pracovní úkoly  

Zapomínat občas pracovní úkoly, jména kolegů nebo telefonní čísla spolupracovníků a vzpomenout si na ně později, je normální. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou však zapomínají častěji a nevzpomenou si ani později.  

• Problémy s vykonáním běžných činností  

Hodně vytížení lidé jsou občas roztržití, takže někdy nechají dušenou mrkev stát v kastrolu na sporáku a vzpomenou si na ni, až když už je po jídle. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou ale připraví jídlo a nejen že ho zapomenout dát na stůl, ale zapomenou i na to, že ho vůbec udělali.  

• Problémy s řečí  

Každý má někdy problém najít správné slovo, ale člověk s Alzheimerovou chorobou zapomíná i jednoduchá slova nebo je nahrazuje nesprávnými, a jeho věty pak nedávají smysl.  

• Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek  

Lidé se někdy tak zaberou do nějaké činnosti, že na chvíli zapomenou na dítě, které mají na starosti. Lidé s Alzheimerovou nemocí úplně zapomenou, že nějaké dítě existuje. Mohou se i nesmyslně obléknout, například si vezmou na sebe několik košil nebo halenek najednou.  

• Problémy s abstraktním myšlením  

Placení složenek anebo sledování účtů kreditní karty může nekoho vyvést z míry, když je trochu komplikovanější než jindy. Člověk s Alzheimerovou nemocí může úplně zapomenout, co ta čísla znamenají a co s nimi má dělat.  

• Změny v náladě nebo chování  

Každý má někdy špatnou náladu. Člověk s Alzheimerovou nemocí ale podléhá prudkým změnám nálady. Náhle a nečekaně propukne v pláč nebo podlehne návalu hněvu, i když k tomu nemá žádný zjevný důvod.  

• Změny osobnosti  

Lidské povahy se běžně do určité míry mění s věkem. Ale člověk s Alzheimerovou nemocí se může změnit zásadním způsobem. Stává se někdy velmi zmateným, podezíravým nebo ustrašeným.  

• Ztráta iniciativy  

Když je člověk někdy znechucen domácími pracemi, zaměstnáním nebo společenskými povinnostmi, je to normální. Většinou se chuť do práce opět brzy dostaví. Člověk s Alzheimerovou nemocí může propadnout naprosté pasivitě a potřebuje neustále podněty, aby se do něčeho zapojil.