Alzheimerova choroba - 2. díl

Pro stanovení diagnózy je nutné vyšetření psychiatrem, který na základě provedených testů potvrdí, zda je přítomná porucha paměti, porucha abstraktního myšlení, úsudku, řeči atd. Aby se vyloučila jiná onemocnění, obzvláště u mladších osob, provádí se např. krevní rozbory, rozbory moči, vyšetření plic, srdce, rentgen, vyšetření mozkové aktivity EEG a navíc také tzv. lumbální punkce, aby se vyloučila přítomnost infekce nervového systému. Pro určení diagnózy jsou důležitá zobrazovací vyšetření, a to CT a magnetická rezonance.  

Současná medicína tuto chorobu léčit dokáže, bohužel ji však nedokáže vyléčit. Léčba se tedy zaměřuje hlavně na zpomalení postupu nemoci. Jejím cílem je co nejdéle udržet správné mozkové funkce. To je možné vícero způsoby. 

• Důležité jsou nefarmakologické postupy, kdy se pro pacienta vytvoří vhodné prostředí, které zná, odstraní se prvky, které by ho mohly ohrozit. Nutná je rehabilitace, pracovní terapie, pohybové aktivity, komunikace s okolím, četba, psaní, trénování mozku atd.  

• K tomu je možné přidat také farmakologickou léčbu pomocí léků, které zlepšují prokrvení mozku, podporují mozkové funkce, potlačují obtíže spojené s Alzheimerovou nemocí, např. antidepresiva, léky na spaní atd.  

Riziko onemocnění lze minimalizovat  vyváženou stravou, dostatkem pohybu a činnostmi, při kterých musíme přemýšlet. Podle výzkumů fyzická, psychická a sociální aktivita, přiměřená kontrola stresu a prospěšná strava zpomalí, nebo dokonce odvrátí rozvoj příznaků této zákeřné nemoci. Fyzická aktivita má velmi příznivý vliv na krevní tlak, hladinu cholesterolu a krevního cukru. Za optimální je považováno denně alespoň 30 minut rychlé chůze nebo jízdy na kole. 

Velký význam mají intelektuální aktivity, mezi které patří četba, luštění křížovek, studium cizích jazyků nebo hra na hudební nástroj do co nejvyššího věku. Studie prokázala, že mentální vytížení je zvláště vhodné v období mezi 30. - 50. rokem života. Vysvětluje se to využitím takzvané „mozkové rezervy“, která je vytvořena vznikem nových spojení mezi neurony. 

Doporučujeme zařadit každý den do jídelníčku dostatek vlákniny, hrstičku ořechů pro vysoký obsah polynenasycených mastných kyselin, 2 porce ovoce a 3 porce zeleniny denně pro obsah antioxidantů a vlákniny, citrusové plody, avokádo, ovesné vločky a vhodná je i kostička hořké čokolády. Je dobré méně solit, jíst méně uzenin a potravin či nápojů s vysokým obsahem cukru. Naopak žádoucí je jíst 2x týdně tučné ryby jako je například makrela, tuňák a sleď, a to kvůli rybímu tuku, který obsahuje omega 3 a 6 mastné kyseliny.  

TCM vnímá jako důvod Alzheimerovy choroby celý komplex příčin. Pokud o sebe člověk správně tělešně a duševně nepečuje, tak čím je starší, tím dochází k větší nerovnováze Yinu a Yangu a zároveň se poškozuje jeho vrozená a rovněž i získaná energie Qi. Mozek tak ztrácí svou základní výživu, navíc se mu často dostává „chemických šoků“ v podobě tzv. “vedlejších” (i hlavních) účinků léků a (psycho)farmak.

Mezi další zásadní vlivy patří příliv deprese a osamění, jež s sebou přináší situace, kdy je starší člověk odstaven na vedlejší kolej v rámci (respektive mimo rámec) naší rozjeté spotřební společnosti. Pocit „použitého a nepotřebného” (zboží) se pak nutně propíše i do fyzického zdraví. V konečném důsledku pak dochází ke stagnaci energie Qi, blokádě krve, nahromadění hlenu, jenž utiskuje srdce a ducha. Základní léčbou proto je rozproudění blokády a stagnující energie a vyloučení hlenu. Další potíže je potřeba už léčit dle individuálních příznaků.