Cizrnová polévka s římským kmínem a koriandrovým pestem

Cizrna patří po hrachu a fazolích k jedné z nejvýznamnějších luštěnin na světě. Předpokládá se, že její vyšlechtění proběhlo před 7000 lety v místě dnešního Turecka a Sýrie. Je rozšířena od Středomoří po Blízký východ, ve střední a západní Asii, ale i v Etiopii, Maroku nebo na Kanárských ostrovech. Ve středověku přišla do severní Evropy a stala se venkovskou potravinou. Koncem 19. století upadla zcela v zapomnění a do české kuchyně se začala vracet teprve v poslední době.

Má 30% bílkovin, mnoho vlákniny, vysoký obsah polysacharidů. Je skvělým zdrojem železa, vápníku, hořčíku, draslíku a řadu vitamínů B. Pomáhá zpevňovat cévy, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, reguluje cukr v krvi a udržuje jemnou pokožku. Stimuluje vylučování moči, detoxikuje, vhodný při průjmu.

Z pohledu TCM je cizrna sladké chuti, ovlivňuje slezinu, žaludek, ledviny a močový měchýř. Má neutrální povahu.

Kmín římský, též se mu říká křížový, byl nalezen u starých Egypťanů v hrobech. Též byl znám v Babylónu, kde s ním byly nalezeny léčivé recepty. Rostlina pochází z Etiopie, ale pěstuje na východě Indie, v Iránu, Turecku a v jižním Španělsku, na Sicílii a Maltě.

Z pohledu TCM je kmín teplé povahy a ostré chuti. Podporuje trávení, uvolňuje stagnace v plicích a tlustém střevě.

Koriandr - znali ho již staří Řekové a Římani. Pěstoval se v Indii a ve Středomoří, odkud se postupně rozšířil do Evropy. Byl součástí léků a vín. Byl považován za mocné afrodiziakum a bylinu nesmrtelnosti. Využívají se jak listy, tak semena.

Používá se do sladkého pečiva, omáček a v orientální kuchyni. Do jídla ho přidáváme až na konci vaření, abychom ho neznehodnotili. Koriandr čistí hlen z plic, je skvělý do polévek, masa, zeleniny, na rýži, příjemně hřejivý, a je mnohem jemnější než skořice. Podporuje chuť k jídlu, přičemž odvar z koriandru podporuje pocení.

Z pohledu TCM je koriandr teplé povahy, čerstvá nať a semínko jsou ostré, vede vzhůru a uvolňuje povrch a stagnace, propívá plicím a tlustému střevu. Sušená nať je teplé povahy, ale není tak ostrá a prospívá více žaludku a slezině.

Tak a nyní už se pojďme pustit do vaření.

Polévka: 1 konzerva cizrny nebo 250 g vařené cizrny, 1,2 l vody, 1 kávová lžička mletého římského kmínu, 3 stroužky česneku utřené se solí, 10 cm zázvoru, sůl, 1 cibule, 1 polévková lžíce másla, 1 zakysaná smetana.

Koriandrové pesto: 2 polévkové lžíce nakrájeného koriandru, 2 lžíce oleje, 1 utřený česnek se solí.

• Cibuli oloupejte a nakrájejte najemno.
• Cizrnu vysypte do cedníku, propláchněte a nechte okapat.
• Česnek oloupejte a utřete s troškou soli.
• Zázvor oloupejte a nastrouhejte nahrubo.
• Rozehřejte v hrnci máslo a osmažte cibulku do zlatova. Přidejte česnek, zázvor a nechte rozvonět, pak přidejte cizrnu a promíchejte, zalijte vodou, přiveďte k varu, stáhněte na minimum a nechte 20 minut vařit.
• Zatím si připravte pesto. Koriandr omyjte, nasekejte i se stonkem, dejte do mlýnku.
• Česnek oloupejte a utřete se solí.
• Přidejte olej a česnek a rozmixujte.
• Polévku rozmixujte a dochuťte.

Servírujte v misce. Do každé misky dejte polévkovou lžíci zakysané smetany a zakapejte koriandrovým pestem.

Dobrou chuť!

Autor: Bc. Renáta Lien Čepelková, DiS.