Deprese není jen špatná nálada – 1. díl

Někdy je nám důvod jasný, jindy ne. Často tyto pocity vymizí poté, co je probereme s  rodinou nebo přáteli, a  většinou není třeba žádné odborné pomoci. To ale není deprese. Skutečnou depresi poznáme podle těchto projevů:

• naše nálada se nezlepší po pár dnech – cítíme se špatně celé dlouhé týdny nebo měsíce;
• naše nálada je tak špatná, že zásadně negativně ovlivňuje náš každodenní život, naše fungování v něm i naše mezilidské vztahy.

Depresi si člověk nemusí na  začátku vůbec uvědomovat, zvlášť pokud se rozvíjí postupně. Někdy si lépe všimnou lidé v našem okolí, že s námi něco není v pořádku. Mnozí se snažíme s depresí bojovat a zaměňujeme přitom její příznaky za lenost nebo nedostatek vůle. Prvními příznaky deprese bývají únava, tělesná bolest, nespavost.

Deprese není totéž co pouhá špatná nálada. Zahrnuje mnoho příznaků. Nikdo na sobě nezpozoruje všechny, většina lidí postižených depresí však pět nebo šest z následujících najde:

• špatná nálada po většinu dne (večer může nastat případné zlepšení);
• ztráta zájmů a neschopnost prožívat radost (a také další emoce);
• špatné soustředění, což může vést k obtížím s pamětí;
• obtíže při rozhodování; snížená schopnost zvládat běžné denní činnosti, všechno trvá déle;
• pocit vyčerpanosti;
• pocity vnitřní nervozity nebo neklidu;
• ztráta chuti k jídlu a hubnutí (u někoho však právě naopak);
• zhoršené usínání, neklidný spánek a  předčasné ranní probouzení;
• ztráta zájmu o sex;
• ztráta sebevědomí;
• pocity zbytečnosti, bezradnosti, vlastní nedostatečnosti a beznaděje;
• vyhýbání se ostatním lidem; podrážděnost;
• kolísání nálady během dne, nejhorší přitom často bývá ráno;
• myšlenky na smrt, nebo dokonce na sebevraždu.

Deprese může být diagnostikována jako zcela samostatné onemocnění, které se objeví zdánlivě bez příčiny. Depresivní projevy ale zaslouží pozornost i v případě, že doprovází jiné onemocnění nebo závažnou životní situaci. Často se objevují u nemocných s roztroušenou sklerózou, po cévní mozkové příhodě, s Parkinsonovou nemocí, s chronickou bolestí nebo migrénou.

Deprese se liší od takzvaných neurotických poruch. Sem se zařazují potíže, které mají něco společného s prožitky stresu, výrazné nepohody ve smyslu úzkosti, strachu. Patří sem fobiea jiné úzkosti, obsedantně-kompulzivní poruchy, reakce na závažný stres a somatické projevy stresu, úzkosti.

• Ke vzniku deprese musí existovat jistá dispozice (vloha). Tato dispozice může být dědičně daná. Je-li tato dispozice aktivována, způsobí projevy poruchy.
• Spouštěčem pro vznik deprese může být celá řada podnětů: stres, silný úlek, dlouhodobá nespokojenost, užívání některých léků (např. některé preparáty na vysoký tlak nebo antikoncepce), zvýšená konzumace alkoholu, nedostatek odpočinku a spánku, vyčerpávání organismu nezdravým životním stylem a podobně. Mnoho depresí se objevuje na jaře a na podzim.
• Náladu ovlivňují i výkyvy v činnosti endokrinních žláz (žláz s vnitřní sekrecí) a tak není udivující, že deprese často začne v obdobích jako je puberta, laktace, klimakterium nebo v průběhu menstruace.
• Podle psychoanalytické koncepce je deprese reakcí na nějakou ztrátu, další názor praví, že jde o důsledek narušeného vztahu mezi matkou a dítětem v raných vývojových fázích; podle jiné koncepce existuje cosi jako depresivní osobnost, která má sklon více prožívat negativní události v životě.
• Ztráta rodiče do 11 let věku je významným predispozičním faktorem (neboli zvyšuje pravděpodobnost pozdějšího objevení se deprese).
• Bylo zjištěno, že při vzniku deprese hraje roli nedostatek některých neurotransmiterů v mozku. Neurotransmitery jsou chemické sloučeniny, jejichž prostřednictvím se předává signál z jedné nervové buňky do druhé. Patří mezi ně zejména noradrenalin a serotonin, v menší míře i dopamin.

Autor: Moudrá želva