Epigenetika, naše geny nejsou náš osud

Nejspíš znáte rčení, že zdraví máme zapsané v genech. Současná věda ukazuje, že naše geny sice hrají zásadní roli v našem životě, mají vliv na naše zdraví, ale dalším kouskem do skládačky je také epigenetika. Jedná se o obor, který zkoumá, jak se geny zapínají a vypínají, aniž by se změnila struktura DNA a genů. Můžeme být tedy nositeli rizikových genů, ty se však nemusí nikdy aktivovat, a naopak můžeme mít geny, které nás mohou před nemocemi chránit, a ty se mohou vypnout. Na to, zda se geny vypnou či zapnou má vliv náš životní styl, tedy strava, pohybová aktivita, spánek, stres, vystavení škodlivinám z prostředí atd. 

Velmi zjednodušeně můžeme říct, že epigenetika zahrnuje chemické procesy, které rozhodují o tom, zda se gen v DNA určité buňky zapne či vypne. Tyto chemické procesy zahrnují např. metylaci DNA, při níž se na oblast DNA, která je zodpovědná za aktivaci přepisu genu, připojují malé chemické skupiny, tj. metylové skupiny. Metylová skupina je velmi malá chemická částice složená z jednoho atomu uhlíku a tří atomů vodíku, která se může na DNA „přichytit“ a fungovat jako signál, že se daný gen má číst méně nebo vůbec. Opačným procesem je demetylace, při které se metylová skupina odstraní a gen se může znovu aktivovat. Existují i další procesy, které mají vliv na přepis genů.

Velmi důležité je, že epigenetické změny mohou hrát zcela zásadní roli v rozvoji mnoha onemocnění, například:

• chronické záněty
• diabetes mellitus (cukrovka)
• obezita
• srdečně-cévní nemoci
• nádorová onemocnění
• neurodegenerativní onemocnění

Dobrá zpráva je, že epigenetické změny jsou do určité míry vratné a můžeme je ovlivnit svým chováním, a tím můžeme ovlivnit také své zdraví.

Některé látky mohou mít negativní dopady na epigenetické změny a zvyšovat riziko onemocnění. Jedná se například o těžké kovy, endokrinní disruptory (poškozují hormonální systém; bisfenoly, ftaláty), alkohol, látky vznikající při kouření tabákových výrobků atd.

Existují však také látky, a to přírodního původu, které mohou pozitivně ovlivnit epigenetiku a omezit aktivaci „škodlivých“ genů.

Uvedeme si pár příkladů:

• Allicin – nachází se v česneku (Allium sativum)
• Baicalin – složka nacházející se v kořeni šišáku bajkalského (Scutellaria baicalensis)
• Calebin-A – složka v kurkumě (Curcuma longa)
• Cannabidiol a cannabigerol – kanabinoidy z konopí (Cannabis sativa)
• Cucurbitacin B – složka z hadí dýně (Trichosanthes cucumerina)
• Curcumin – hlavní polyfenol v oddenku kurkumovníku dlouhého (Curcuma longa)
• Curcumol – další epigeneticky aktivní látka z kurkumy
• Esculetin – najdeme ho v listech citroníku (Citrus limonia) a některých dalších rostlinách
• Hesperetin – flavonoid z citrusových plodů
• Hydroxysafor yellow A – složka z květů světlice barvířské (Carthamus tinctorius)
• Juglanin – flavonoid z rostlin jako truskavec ptačí (Polygonum aviculare)
• Kaemferol – nachází se v mnoha rostlinách, např. tykev velkoplodá (Cucurbita maxima), Gingko biloba, mrkev obecná atd.
• Luteolin – můžeme získat z miříku celeru (Apium graveolens), papriky seté (Capsicum annuum) či čajovníku čínského (Camellia sinensis)
• Piperin – složka černého pepře (Piper nigrum)
• Silibinin – složka ostropestřce mariánského (Sylibum marianum)
• Tashinon I – je součástí šalvěje červenokořenné (Salvia miltiorrhiza; Dashen)

Dále to pak mohou být látky nalezené ve vitálních houbách, například v hlívě ústřičné (Pleurotus osteatus), mezi něž patří flavonoidy myricetin a naringin a také kyselina protokatechová.

Přírodních látek, které ovlivňují epigenetiku, je samozřejmě mnohem více, než jsme uvedli v našem krátkém seznamu.

Tyto látky ovlivňují enzymy a další molekuly, které řídí epigenetické změny, tj. mohou podpořit metylaci a další změny. Tím podporují uspání genů, které jsou zapojené do zánětů, naopak aktivitu genů, které pomáhají udržet buněčné zdraví a rovnováhu.

Zmíněné přírodní látky, které se často nacházejí ve snadno dostupných rostlinách či potravních doplňcích, mají potenciál ovlivnit epigenetiku, a tedy aktivaci či deaktivaci genů, které se mohou podílet na vzniku různých druhů onemocnění. Jejich konzumace může zlepšit zdravotní stav. Je však nutné si uvědomit, že samotná konzumace rostlin, v nichž se nacházejí zmíněné látky, nestačí k tomu, abychom byli zdraví. Je nutné dodržovat správný životní styl.