Fast foody - vstup zakázán

Jsme to, co jíme, jak se říká. Bohužel ale fast foody, tedy rychlá občerstvení rostou na popularitě. Ačkoliv ne každý tento podnik musí nutně nabízet nezdravé jídlo, buďme realističtí, ve většině případů tomu tak je. Kolik lidí do takových bister chodí? A proč bychom se těmto podnikům měli vyhnout obloukem a raději praktikovat mindful eating, tedy pravý opak?

Statistiky mluví jasně - rok 2020 ukázal, že některý z řetězců fast foodu navštívila měsíčně alespoň čtvrtina Čechů. Výzkum z roku 2021 už mluví jinak a návštěvnost těchto bister se po roce ještě zvýšila. Z novějších dat totiž vyplývá, že 21 % lidí navštíví jednou za dva týdny některý z fast foodů v zemi. Další zajímavá čísla říkají, že pouze 13 % obyvatel naší země nenavštěvuje fast foody nikdy a 10 % se tam stravuje minimálně jednou týdně. Zajímá vás, který řetězec drží první příčku, co se týče návštěvnosti, ale i inzerce? Dle studie Nielsen Admosphere vyhrává nepřekvapivě řetězec KFC, který provozuje v Česku přes 100 podniků.

Pojďme se ale konečně podívat na stinnou stránku těchto rychlých občerstvení. Aby vám bylo  jídlo podáváno rychle, levně a konzistentně, většina z nich se zaměřuje spíše na proces a efektivitu, zatímco kvalita a výživová hodnota jídel jdou stranou. Přestože nelze všechny fast foody házet do jednoho pytle, představme si hlavního strašáka, který se skrývá ve většině z nich. Nepřekvapivě se jedná o sůl. Všeho s mírou a zde to platí dvojnásobek. Zrovna tento bílý jed totiž dominuje v nezdravé míře ve spoustě jídel fast foodů.

Zvýšený příjem soli zvyšuje krevní tlak, a proto neblaze působí na kardiovaskulární systém. Světová zdravotnická organizace doporučuje přijmout maximálně 5 gramů soli denně. Pro představu se denní doporučené dávce soli přiblížíte už po jednom slaninovém cheeseburgeru. Mezi další negativní následky příjmu zvýšeného množství soli patří nadýmání nebo tloustnutí.

Jako bílý jed se ale často nazývá i cukr, což je další problematická ingredience, kterou fast foody využívají ve velkém. To způsobuje zvýšený příjem kalorií, který je doprovázen nižšími výživovými hodnotami. Nárůst hmotnosti se potom pojí s mnoha dalšími zdravotními potížemi, jako jsou například dýchací problémy, deprese nebo zvýšený cholesterol. Logicky tedy nepůsobí dobře na lidský organismus a Světová zdravotnická organizace doporučuje denně přijmout maximálně 50 gramů cukru. Méně známý fakt ovšem je, že se na cukru velmi jednoduše vytvoří závislost, což si majitelé velkých řetězců rychlých občerstvení uvědomují a využívají toho.

Problém fast foodů ovšem nepředstavuje pouze nezdravé jídlo. Jde i o způsob, jakým tuto potravu přijímáme.  Spousta těchto podniků nabízí nákup skrze výdejní okénko, kdy ani nemusíte vyjít z auta. V extrémním případě tak lidé jedí za jízdy, což může být dokonce nebezpečné.

Řada odborníků na bezpečnost v dopravě často upozorňuje, že jídlo, pití a kouření jsou za volantem stejně nebezpečné jako třeba telefonování. Řidič se při ukusování bagety nebo pití teplé kávy moc nevěnuje provozu, a to s sebou nese riziko dopravní nehody. A navíc se může stát, že si případná policejní hlídka splete vaši svačinu s telefonováním. 

Ale to není zdaleko jediný problém. Vědci už dávno zjistili, že v našem těle funguje mechanismus, který spojuje žaludek a mozek. Ze žaludku jdou do mozku signály, které oznamují, že do žaludku přichází potrava. Jakmile je žaludek přiměřeně naplněný, upozorní mozek, a ten Vám dá najevo, že jste již nasyceni. Jíte-li však moc rychle, přepracovaný žaludek nemá čas vyslat do mozku signál o nasycenosti nebo tam signál nestačí dorazit včas, tedy než začnete žaludek přeplňovat.

Jíte-li pomalu, dáte svému žaludku možnost říci mozku "dost" dříve, než sníte další sousto. A nejen to - jestliže večeře bude trvat půl hodiny a sníte toho méně, než byste do sebe "nacpali" někde ve spěchu za pět minut, budete mít z jídla větší požitek, budete mít čas ho vychutnat a budete se psychicky cítit víc nasyceni.

Mindful eating, neboli vědomé stravování učí lidi, jak jíst soustředěně, na což se v dnešní době hodně zapomíná. Tento termín existuje již spoustu let, přišel s ním americký lékař Jon Kabat Zinn v 70. letech. Zkusit si to můžete hned při vašem dalším chodu.

Vědomé, nebo chcete-li všímavé stravování, je založeno na takzvané všímavosti, což je původem buddhistický koncept. Všímavost je forma meditace, která vám pomáhá rozpoznat a vyrovnat se s vašimi emocemi a fyzickými vjemy). Používá se k léčbě mnoha stavů, včetně poruch příjmu potravy, deprese, úzkosti a různého chování souvisejícího s jídlem).

Vědomé jedení je o využití všímavosti k dosažení stavu plné pozornosti k vašim zážitkům, touhám a fyzickým podnětům při jídle.

V prvním kroku je důležitá příprava jídla, které máte rádi, ale zároveň je zdravé. Jakmile jste připraveni servírovat, připravte si klidné místo, kde nebudete rušeni, vypněte si na tuto chvíli zvonění na mobilu a opravdu se věnujte pouze jídlu. Vnímejte, jak vypadá, jak voní a chutná. Užívejte si každé sousto. Nejen že se budete těšit na každou další svačinu, ale tento druh stravování uklidňuje mysl, a také napomáhá k hubnutí.

V Česku pojem mindful eating není ještě tolik známý, ale pokud umíte anglicky, na YouTube naleznete spoustu vedených meditací na toto téma. Můžete si tak některou pustit při dalším jídle a vyzkoušet, jaký to na vás bude mít efekt. Nezapomeňte, že malé krůčky vedou k velkým výsledkům, proto zkuste jíst zdravě a vědomě co nejčastěji a účinek v podobě zdravějšího těla i mysli se zaručeně dostaví.

Autor: Moudrá želva