O rakovině bez předsudků – 4. díl

Kouření je dáváno do souvislosti s více typy rakoviny. Není překvapením, že se jedná hlavně o ty, které nějak souvisejí se stykem kouře a v něm obsažených látek s některou ze sliznic. Jedná se tedy hlavně o rakovinu plic, hrtanu a hltanu. Více než 80 % nádorů plic se objevuje právě u kuřáků. Pro přesnost však také uveďme, že kouření může způsobit také jiné druhy rakoviny, např. ledvin a močového měchýře. 

20. století se stalo stoletím epidemie plicní rakoviny. Ještě počátkem století se v monografii o tomto onemocnění autor omlouval, že píše knihu o tak vzácném onemocnění, aby se již v 70. letech minulého století stal nejčastějším a nejčastěji smrtícím zhoubným nádorem u mužů celosvětově i u nás, a nejčastěji smrtícím nádorem i u žen v USA (kde kuřácká epidemie u žen, a tudíž i nárůst počtu rakoviny plic u žen začaly nejdříve). Pro smutnou zajímavost ještě uveďme, že v České republice v současnosti onemocní rakovinou 4 500 mužů a 1 500 žen ročně.

Tabákový kouř obsahuje látky, které dokážou přímo „spustit“ nádorovou transformaci buněk, jsou tedy karcinogenní. Škodlivé proto není jen aktivní kouření, ale také to pasivní, kdy vdechujeme cigaretový kouř jiného kuřáka. Cigaretový kouř obsahuje asi 50 kancerogenů odpovědných za vznik např. plicní rakoviny.

Mezi nebezpečné látky obsažené v tabákových výrobcích patří např.:

• Nikotin - ten sám o sobě nutně nemusí mít rakovinný potenciál, ale v našem těle je takzvaně metabolizován, čili proměněn na produkty, které tento účinek už mít mohou.
• Polycyklické aromatické uhlovodíky
• Těkavé nitrosaminy
• Těžké kovy – např. nikl či kadmium
• Pevné částice ‒ dehet, které vytvářejí takový ten notoricky známý obraz černých, zanesených kuřáckých plic.

O škodlivosti alkoholu není pochyb ani mezi běžnou populací. Snad každý ví, že nadměrné pití s sebou nese řadu zdravotních i sociálních rizik. Málokdo ale zřejmě tuší, že alkohol může vyvolat i onkologická onemocnění. Zatímco hrozbu cirhózy jater či poškození mozku si v důsledku dlouhodobé závislosti na alkoholu uvědomuje většina Čechů, o tom, že alkohol způsobuje také rakovinu, se příliš nemluví. Nadměrná konzumace alkoholu přitom může přispět ke vzniku až devíti druhů onkologických onemocnění – rakoviny hltanu, hrtanu, jícnu, jater, tlustého střeva, konečníku, prsu, prostaty nebo slinivky břišní.

Zhoubný nádor však zdaleka nehrozí jen největším konzumentům alkoholu – značně stoupá již při relativně malém množství denně. „V období karantény máme tendenci svůj příjem alkoholu méně kontrolovat. Ke zvýšení rizika vzniku rakoviny přitom dlouhodobě stačí spotřeba okolo pouhých 60 gramů alkoholu, tedy zhruba tři skleničky destilátu denně – to jsou pro srovnání 3 dvoudeci vína nebo 3 velká piva. Lidí, kteří se okolo této hladiny spotřeby, nebo nad ní, pohybují, je v Česku prakticky přes milion,“ varuje adiktolog prof. Michal Miovský z Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

Alkohol, zvláště ten vysokoprocentní, působí jako iritant, který dráždí a poškozuje buňky. Navíc střevní bakterie v tlustém střevě konvertují alkohol v acetaldehyd, který je, bohužel, opět karcinogenní.

Z údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) vyplývá, že z 9 milionů všech úmrtí na rakovinu bylo celkem 4,2 % zapříčiněno užíváním alkoholu.

Riziko vzniku rakoviny však může zvýšit i naše nevhodné stravování. Vliv výživy je patrný u mnoha různých nádorů, a to nejen u nádorů trávicí trubice. Přibližně 1/3 všech nádorových onemocnění má souvislost s tím, co jíme, přičemž v mnoha případech se může jednat o nadměrný příjem stravy, zejména tuku a masa a nedostatečný příjem zeleniny a ovoce. U této jedné třetiny nádorových onemocnění by s velkou pravděpodobností bylo možno správnou výživou vzniku nádoru předejít nebo jej alespoň dočasně oddálit do pozdějšího věku.

Které potraviny tedy mohou přispět ke vzniku rakoviny?

• Strava s nedostatkem vlákniny
• Uzeniny
• Uzená masa připravovaná na kouři
• Potraviny - smažené věci na přepáleném oleji
• Nasycené transmastné kyseliny
• Potraviny s obsahem škodlivin, pesticidů, plísňových toxinů
• Strava s nedostatkem antioxidantů

Ještě je dobré připomenout, že v podstatě všechny masné potraviny obsahují různé chemické látky a konzervanty, ze kterých je nejnebezpečnější dusičnan sodný, proto jsou škodlivé. Uzeniny v sobě navíc mají i rakovinotvorný dehet.

Vyhnout bychom se však měli také:

• Nebio ovoci a zelenině – mohou totiž obsahovat nebezpečné rakovinotvorné pesticidy.
• Bílé mouce – např. proto, že její bělost není přírodní, ale je způsobená chlorovým plynem.
• Konzervovaným potravinám - vnitřní ochranný povrch konzervy totiž obsahuje toxickou látku bisfenol, která negativně působí například na ženské pohlavní hormony. Obecně pak tato látka může stát za vznikem rakoviny varlat či prsu.
• Cukru – ano, také cukr bohužel podporuje růst rakovinných buněk.

Riziko rakoviny však zvyšuje i obezita a nedostatek fyzické aktivity. S tím bývá často spojená i nadváha. U obézních lidí vzrůstá riziko rozvoje několika druhů rakovin, a to např. rakoviny prsu, střeva, konečníku, jícnu, ledvin, slinivky či žlučníku.

Často není v našich silách ovlivnit změnu vnějšího prostředí, ve kterém žijeme či pracujeme. Ale vědět bychom měli, že právě v okolním prostředí se často nachází mnoho škodlivin, které mohou negativně působit na naše zdraví. Pokud jsme jim vystaveni, může dojít k narušení DNA a vzniku rakoviny. Mnohým sloučeninám se ale není možné vyhnout, jsou ve vzduchu, vodě, potravinách, prostě všude.

Mezi karcinogeny a mutageny patří např.: kadmium, beryllium, radon, thorium, některé sloučeniny chromu, arsen, benzen, formaldehyd, styren. Vzpomínáte na hodiny chemie? Nebo třeba uhelný prach, pesticidy a DDT, prach z tvrdého dřeva, UV a ionizující záření a mnoho dalšího.

Ale o tom si budeme povídat zase příště.

Autor: Moudrá želva