Plíseň, nechtěný spolubydlící

Plísně existují všude ve vnějším prostředí. Vytvářejí spory, jimiž se množí, a ty se dostávají i do našich domovů. Pro růst plísní je nezbytná vyšší vlhkost a teplota cca 18–28 °C. Plísně však mohou růst i při nižších či naopak vyšších teplotách, závisí samozřejmě na druhu plísně. Vlhkost, kterou mají tyto organismy obzvláště rády, se pohybuje v hodnotách nad 70 %. I zde však platí, že mnohdy stačí vlhkost mnohem nižší.

Vyšší vlhkost a teplotu máme v domácnostech hlavně během zimy, kdy i méně větráme a více pobýváme doma. I my sami vytváříme vzdušnou vlhkost. Pokud navíc doma sušíme prádlo, vaříme, umýváme podlahy, to všechno jsou zdroje vlhkosti. I domácí květiny vytvářejí vlhkost. Všechny tyto zdroje vlhkého prostředí jsou zároveň potenciálními zdroji růstů plísní. 

Za vznikem plísní však může stát i samotná budova, ve které žijeme, nikoli primárně naše chování. Jedná se o např. o špatnou hydroizolaci, takzvané tepelné mosty, poškození konstrukce domu, poškození rozvodů vody či odpadů, protékající střecha atd.

Nejčastěji osídlují naše domovy tyto plísně: Cladosporium, Penicillium a Aspergillus. 

Plísně jsou velký estetický problém. Dle svého druhu mohou vytvářet černé, šedé či oranžové nevzhledné fleky, navíc může místnost, v níž plísně jsou, nepříjemně, zatuchle zapáchat. Stejně pak zapáchají také věci, které jsou v místnosti umístěny. Co je však mnohem horší, ohrožují naše zdraví.

Nyní se podíváme, jaké příznaky můžete mít, pokud jste vystavení plísním:

• plný nos,
• podrážděné oči,
• podrážděná pokožka,
• bolesti hlavy,
• únava,
• kašel,
• bolesti v krku,
• dušnost,
• poruchy koncentrace,
• poruchy spánku.

U astmatiků dochází ke zhoršení astmatu a vyššímu výskytu astmatických záchvatů. Studie také ukazují, že u dětí, které jsou vystaveny plísním, je vyšší riziko, že se u nich rozvine astma.

V případě, že máte doma tzv. toxickou černou plíseň Stachybotrys chartarum, jste vystaveni mykotoxinům, které, krom zmíněných obtíží, mohou vyvolat závažné stavy. Při dlouhodobém masivním vystavení může dojít k narušení imunitního systému, krvácení do plic u kojenců atd.

Zbavit se plísní může být velmi složité,  někdy naprosto nemožné. Plísní se totiž nezbavíte tak, že je odstraníte z povrchu. Jsou doslova „zažrané“ uvnitř materiálu, který pokrývají.

Mechanické odstranění plísní, bez odstranění příčiny, vede pouze k tomu, že se za nějaký čas objeví znovu. Mnohdy je nutné oškrábat malbu a dostat se přímo na cihlu a poté nanést „protiplísňové“ přípravky. Ale ani to nemusí stačit, pokud vám např. protéká střecha.

Nejdůležitější je snížit vlhkost v místnostech, tj. odstranit zdroje vlhkosti. Je dobré držet vlhkost v bytě pod 60 %. Je možné lépe větrat, nesušit prádlo v bytě, při vaření používat digestoř atd. Pomocníkem může být také odvlhčovač, který zachytává vzdušnou vlhkost, kterou kondenzuje do podoby kapaliny, kterou pak vylijete.

Plíseň a její spory jsou všude. Nemůžeme zabránit, aby pronikly do našich domovů. Můžeme však zamezit tomu, aby v našich domovech rostly a poškozovaly naše zdraví. Zdravotní důsledky vystavení plísním mohou být závažné a není radno je podceňovat, hlavně u dětí, oslabených a starých lidí.

Zdroje:

https://www.epa.gov/mold/brief-guide-mold-moisture-and-your-home#main

https://www.cdc.gov/mold/faqs.htm

https://www.webmd.com/lung/mold-mildew