Hřebíček

Pochází z Indonésie, ale znali ho i ve starověku Číňané a Indové dávno před naším letopočtem. Teprve ve 2. st. n. l. se dostal do Říma a Středomoří. Malajští rybáři ho v těchto dobách dovezli na Cejlon, odkud ho arabští rybáři přivezli do přístavů Rudého moře. Dále ho karavany dovezli do Alexandrie a Cařihradu.

Hřebíček se používá k aromatizování pečiva, kompotů a nápojů, v uzenářství a jako přísada k masům. Uplatňuje se při namáčení luštěnin proti nadýmání a jako skvělý doplněk do zimních kompotů a svařeného vína. Též bývá součástí likérů, používá se k parfémování cigaret, v Indii a Indonésii je součástí betelového smotku.

Hřebíček má pálivou chuť a teplou povahu. Vstupuje do dráhy ledvin, sleziny a žaludku. Zahřívá ledviny a střed. Je skvělý pro pocity chladu, bolest břicha a průjem.