Půst je i není pro každého

Hladovění neboli půst patří k nejméně chápaným způsobům, jak si uchovat nebo obnovit zdraví. Pokud se podíváme do historie, dozvíme se, že půst doporučují a také praktikují všechna velká náboženství (křesťanství, islám, buddhismus). Pouze západní lékařská věda se dívá na půst přes prsty, protože tvrdí, že slouží pouze k náboženským rituálům a ne k léčbě těla. Půst předepisoval v minulosti již samotný Hippokrates a jiní další lékaři. Velcí myslitelé a filozofové, jakými byli Platón nebo Sokrates, praktikovali půst, aby si zvýšili duševní a fyzickou výkonnost.

Tělo neustále spotřebovává energii. Ať už spí nebo bdí. Jeho primárním zdrojem je cukr, zvaný glukóza, který obvykle pochází ze sacharidů, včetně obilovin, mléčných výrobků, ovoce, určité zeleniny, fazolí, a dokonce i sladkostí. Játra a svaly ukládají glukózu a uvolňují ji do krevního řečiště, kdykoli to tělo potřebuje. Během půstu se však tento proces mění.

• Asi po 8 hodinách půstu játra využijí poslední ze svých zásob glukózy. V tomto okamžiku tělo vstupuje do stavu zvaného glukoneogeneze, což značí přechod těla do režimu nalačno. Znamená to, že absorbovalo všechny živiny, které jste předchozí den zkonzumovali.
• Jakmile vyčerpáte zásoby glukózy, vaše tělo začne brát jako zdroj energie tuky.

Ačkoli nikdo nemá rád pocit hladu, skutečné hladovění nastává po několika po sobě jdoucích dnech nebo dokonce týdnech bez jídla. Pokud jste zdravý člověk, po jednodenním půstu by se vám nemělo nic stát.

Jako každé dietní opatření i půst má svá pravidla a je také nutné se na ně připravit. Je vhodné dva až tři dny jíst pouze čerstvé ovoce nebo zeleninu. Můžete je jíst jakkoli upravené, ale musíte se vyhnout smažení. Vaše tělo se tak pročistí. Jíst smíte pouze zeleninový vývar, pít čistou vodu, bylinkové čaje nebo šťávy (nejlépe čerstvě udělané). Šťávy dodají tělu velké množství látek, které jsou důležité pro organismus. Velmi doporučované jsou šťávy z celeru, mrkve a červené řepy.

Hladovění by mělo trvat od tří do čtyřiceti pěti dnů. Lidé, kteří těžce pracují, by měli držet půst od tří do sedmi dnů a pak půst opakovat za dva až tři týdny. Čím je půst delší, tak tím se dosahuje větších výsledků. Při dlouhodobějších hladovkách je vhodné, když máme vedle sebe někoho zkušeného, kdo má s léčebnými půsty zkušenosti.

Takzvaný přerušovaný půst, při němž se člověk v konkrétních hodinách či dnech úplně zdrží jídla a v jiných se omezovat nemusí, může pomáhat s vysokým tlakem i obezitou a vést k dlouhověkosti. Vyplývá to z metastudie, která právě vyšla v odborném časopise The New England Journal of Medicine.

Její autor Mark Mattson, profesor neurovědy na americké Johns Hopkins University, rozlišuje dva typy přerušovaného půstu.

• Při prvním z nich člověk může jíst jen v omezené denní době o rozsahu šest až osm hodin a ve zbývajících 16 až 18 hodinách se jídla nesmí dotknout.
• Při druhém typu může člověk v pěti dnech týdnu jíst kdykoli a ve dvou dnech naopak vůbec.

"Pravidelné držení půstu může zlepšit fungování metabolismu, protože díky němu naše buňky vědí, kdy si kalorie ukládat do zásoby a kdy je naopak přeměňovat v energii," uvedl pro CNN Mattson. Ten z dosavadního výzkumu vyvodil, že lidé, kteří budou držet přerušovaný půst, mohou žít déle, předejít problémům se srdcem, ale i zlepšit své kognitivní funkce. 

Ve svém článku upozornil například na zkušenost obyvatel japonského ostrova Okinawa, kteří jsou známí jak vysokou průměrnou délkou dožití, tak tím, že tolik nebojují s obezitou. Mattson zjistil, že tyto faktory mohou souviset s tím, že místní obyvatelé drží právě přerušovaný půst.

Přerušovaný půst tedy není ani hladovka ani drastická dieta. Může se stát součástí zdravého životního stylu a kvalitního stravování. 

• Princip přerušovaného půstu je jednoduchý, např. šestnáct hodin hladovíte, zbývajících osm hodin jíte. 
• Hladovění je nejlepší zahájit večer, abyste významnou část strávili spánkem. Někomu vyhovuje přestat jíst v osm večer a první jídlo si dát následující den v poledne. Jsou ale tací, kteří se navečeří kolem páté, šesté hodiny odpolední a první jídlo zakousnou další den dopoledne.
• Jako u všeho platí, že každý potřebuje najít svůj vlastní rytmus a způsob, který mu sedí.

• Den před půstem si přizpůsobme jídelníček tak, jak jsme zvyklí, porce nezmenšujme, neubírejme živiny.
• Bez vody není život, proto je důležité dodržovat pitný režim, který musí být nejlépe ještě navýšen. Základ by měla tvořit čistá neperlivá voda, která může být doplněna bylinnými čaji, šťávami apod. Jedině průběžným pitným režimem se tak udrží vylučovací procesy v provozu.
• Delší půsty si neplánujte na zimní období, kdy má tělo vyšší energetické nároky na vlastní zahřívání, a snadno by se tak mohlo stát, že prochladnete. Delší půsty raději plánujte na jarní, mírně letní či ranně podzimní období.
• Uvědomte si, že určité pocity diskomfortu jsou normální a je třeba je překonat – chutě, slabá nevolnost, špatná nálada, pocit ztráty energie apod. Pokud se však budete cítit opravdu vyčerpaně, se silnými nevolnostmi, půst raději ukončete.
• Pokud máte pochyby, jestli vám váš zdravotní stav půst dovoluje, poraďte se se svým lékařem. Pokud nejste 100% přesvědčení, zvolte jen formu částečného půstu.
• Mějte na paměti, že držení plného půstu, zatímco lidově řečeno podvádíte malým množstvím stravy, se může stát zdraví škodlivé. Přijatým množstvím sacharidů narušujete přirozeně po sobě jdoucí adaptační procesy na nedostatečný příjem stravy a můžete tělu mimo jiné narušit efektivní pálení tukových zásob.
• Po vícedenním půstu nezapomeňte navracet pevnou stravu pozvolna, aby si na ní trávicí trakt měl čas opět přivyknout.

Ale víte co, stejně jako cokoli jiného na tomto světě, ani půst není pro každého. A zdaleka ne všichni odborníci jeho zdravotním účinkům věří.

Naši předkové nedrželi hladovky naschvál. Postili se z nedostatku nebo z náboženských důvodů. „Kdyby mohli, jedli by. Extrémní hladovění nemá smysl,“ říká v rozhovoru pro časopis Téma docent Pavel Kohout, přednosta Interní kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice v Praze.

A dodává: „Půst má smysl jen v okamžiku, kdy je člověku z nějakého důvodu špatně, tedy pokud má například střevní infekci. Pak je dobré zastavit jakýkoliv příjem potravy. Úmyslně jsem tedy žádnou hladovku z léčebného ani zdravotního důvodu nedržel. Možná by bylo zajímavé vyzkoušet, co to s člověkem udělá po stránce psychické, ale nemyslím, že je to rozumný důvod.“

Tak teď se sami rozhodněte, jestli je půst pro vás, nebo jestli to zase pro dnešek vyhraje ta zpropadená lednička…