Zdravotní dopady chronického stresu

Běžně se spouští stresová reakce, která je charakterizovaná uvolněním hormonů, jako jsou kortizol a adrenalin. Tyto hormony nám pomáhají připravit se na akci uteč nebo bojuj. Dochází tedy k rychlému nárůstu krevního tlaku, tepové frekvence, zvyšuje se prokrvení tkání, hlavně svalů, jejich zásobování cukry, aby mohly správně pracovat. Zvyšuje se také dechová frekvence a aktivita mozku, dokonce se mění i aktivita imunitního systému. Když „nebezpečí“ pomine, organismus se vrátí do normálu, ale pokud má tělo pocit neustálého ohrožení či se na nás valí příliš mnoho stresů, akutní stres se změní v chronický a stejně tak reakce na něj.

Pokud jsme v dlouhodobém stresu, nedojde k úplné úpravě změn, které nastaly při akutním stresu, některé procesy jsou stále aktivovány, a to může být zdrojem mnoha nežádoucích změn. 

Nejčastějšími příznaky chronického stresu jsou:

• Změny v psychice
• Únava
• Bolesti hlavy
• Trávicí potíže
• Změny chuti k jídlu
• Ztráta sexuální touhy
• Narušení imunitního systému
• Kožní problémy

Je tedy patrné, že chronický stres postihuje mnoho orgánů a orgánových soustav. Na některé se podíváme blíže.

Je tedy patrné, že chronický stres postihuje mnoho orgánů a orgánových soustav. Na některé se podíváme blíže.

• Změny v mozku a v psychice

Chronický stres vyvolává trvalejší změny v mozku, které je možné zachytit i na zobrazovacích vyšetřeních. Ve studiích na zvířatech se ukázalo, že chronický stres vede ke zmenšení některých oblastí, např. oblast předního mozku a limbického systému. Stejné změny byly nalezeny také u lidí s depresemi, které v některých případech vznikají právě na základě dlouhodobého stresu.

Ke změnám mozku přiřadíme také změny v psychice, které často závisí i na tzv. chemii v mozku. Chronický stres zhoršuje schopnost se učit, soustředit, ukládat a vyvolávat věci z paměti. Lidi jsou více podráždění, nesnášenliví, špatně spí, nebo naopak apatičtí, odevzdaní, depresivní atd.

• Změny v imunitním systému

Chronický stres se podepisuje také na imunitním systému. Ten je ovlivněn jak změnami v mozku, tak změnami v sekreci hormonů, hlavně nadledvinkového kortizolu. Dochází k rozvoji mírného zánětu, který je však poškozující, a zároveň se snižuje schopnost odolávat virům, bakteriím a dalším patogenům. To vede k tomu, že lidé v chronickém stresu častěji trpívají různými infekcemi, navíc mají vyšší riziko vzniku autoimunitních a nádorových onemocnění, neboť je aktivita imunitního systému narušená.

• Změny v srdečně-cévním systému

Vzhledem k vyšší produkci hormonů nadledvin a mírnému zánětu dochází ke změnám v srdečně-cévním systému. Jsou poškozovány jak cévy, tak srdeční sval. Chronicky stresované osoby mívají častěji vyšší krevní tlak, vyšší tepovou frekvenci, arytmie, bolesti na hrudi, ale také srdeční a mozkové infarkty, které mohou skončit fatálně.

• Změny v trávicím systému

Změny v těle spojené s chronickým stresem se dotýkají také trávicího systému. Dochází k narušení střevní motility (pohyblivosti střev), zvýšení vnímání vjemů z trávicí soustavy, změnám v produkci různých substancí, např. enzymů, kyseliny chlorovodíkové v žaludku, je narušená bariérová funkce střeva, což znamená, že je střevo více propustné, a navíc je negativně ovlivněno také složení střevní mikrobioty. To se může projevit velmi pestrou paletou příznaků. Typicky se např. jedná o pálení žáhy (jícnový reflux), říhání, zácpa nebo průjem, bolesti břicha, nevolnosti atd.

• Změny v produkci hormonů

Chronický stres se netýká jen nadledvin a produkce jejich hormonů, ale také ostatních žláz s vnitřní sekrecí. Častěji se objevuje hypofunkce (snížená funkce) a také autoimunitní onemocnění štítné žlázy.

Narušená je také produkce hormonů pohlavními žlázami. U mužů dochází ke snížení produkce mužských hormonů, což je také spojené se snížením kvality a množství spermií. Snižuje se tedy plodnost. S podobným stavem se setkáváme také u žen, kdy dochází k narušení funkce vaječníků, a tedy i hormonální nerovnováze, poruchám menstruačního cyklu, ovulace a ve výsledku také poruchám plodnosti.

Stres podle čínské medicíny souvisí se systémem Jater. Hlavní funkcí Jater (nejde pouze o fyzický orgán v pravém podžebří, ale o celý systém, kam patří oči, šlachy, Žlučník nebo emoce vzteku) je zprůchodňovat a udržovat volné cesty, kterými proudí primárně Qi, ale také krev a tekutiny. Tato zprůchodňovací funkce je důležitá pro to, aby se nikde nevytvářely blokády, protože ty pak způsobují závažnější zdravotní problémy, třeba myomy, cysty, uzlíky na štítné žláze, nádory apod.

Funkce zprůchodňování se týká i našeho psychického života. Játra jsou zodpovědná za to, aby ani v našem psychickém těle nevznikaly blokády. Naše psychika je hodně provázaná s krví. Krev je takovou materiální základnou pro psychické pochody našeho organismu. A Játra jsou skladištěm krve a zároveň jsou zodpovědná za to, aby se krev nikde neblokovala.

Pokud Játra špatně zprůchodňují, objevují se různé psychické nerovnováhy: pocity napětí, nervozita, úzkosti či deprese. Člověk může být takový napružený a snadno vybouchne.

Pokud potřebujeme uvolnit jaterní energii, je vhodná třeba směs Xiao Yao San (možná znáte pod názvem Rozbití okovů) nebo modernější směs MycoStress. Oba recepty dokáží uvolnit poměrně efektivně Qi Jater. jsou tedy vhodné prakticky u všech problémů, které nazýváme somatizace stresů. Stavy, kdy se stres začíná projevovat nejen v psychice, ale už i na fyzickém těle. Jsou vhodné prakticky na všechny nerovnováhy, které se zhoršují stresem.

Jak vidíte, chronický stres rozhodně není přítel, ale dalo by se říci, že tichý zabiják. Pod jeho vlivem může dojít ke změnám v jakékoli části organismu a tyto změny mohou vést i k předčasnému úmrtí. Je tedy důležité umět se stresem pracovat, jelikož není možné se mu vyhnout.

Autor: Moudrá želva

Zdroj:

Mariotti A. The effects of chronic stress on health: new insights into the molecular mechanisms of brain-body communication. Future Sci OA. 2015 Nov 1;1(3):FSO23. doi: 10.4155/fso.15.21. PMID: 28031896; PMCID: PMC5137920.