Alergické astma u dětí a mladých lidí z pohledu TCM - 1. díl

Mimo to jsem zjistil, že čínské teorie Xiao a Chuan nevysvětlují patologii atopie a souvislost mezi alergickým astmatem a atopickým ekzémem. V tom se tedy můj názor liší od informací uváděných ve všech knihách o moderní čínské medicíně, v nichž je Xiao-Chuan vykládáno jako astma, aniž by se zde upřesňovalo, zda se jedná o alergické nebo nealergické astma.

V tomto textu se zaměřím na léčbu alergického astmatu, které je známo také pod označením astma s časným nástupem nebo také exogenní alergické astma, u jedinců trpících atopií. V posledních desetiletích se v průmyslových zemích výskyt alergického astmatu (a ekzému, který je s ním spojený) neustále rozšiřuje, přičemž vzrůstají také morbidita a mortalita. Například ve Spojeném království je astma diagnostikováno u 12 procent dětí. Navíc není pochyb o tom, že počet osob trpících astmatem se zvyšuje. Kupříkladu v již zmiňovaném Spojeném království byla v roce 1979 postižena 2 až 4 procenta dětí, zatímco v roce 1996 to bylo uvedených 12 procent; v jižním Walesu se během 15 let výskyt astmatu u dětí zdvojnásobil; v Aberdeenu bylo v roce 1989 oproti roku 1964 astma diagnostikováno dvakrát tak často.

Ve Spojených státech amerických trpí podle odhadů astmatem 20 milionů lidí (z nichž 5 milionů tvoří děti). V přepočtu na poskytovanou zdravotní péči to znamená 20 milionů ambulantních návštěv a 500 000 hospitalizací ročně.

Ve Skotsku byla provedena studie, ze které vyplynulo, že se zde v letech 1972–1976 vyskytovaly astma a alergická rýma u 3 procent a 5,8 procent dospělé populace; v roce 1996 se již jednalo o 8,2 procent a 19,9 procent. To znamená, že se během dvaceti let výskyt astmatu skoro ztrojnásobil, zatímco výskyt alergické rýmy se více než ztrojnásobil.

Vzhledem k tomu, že je alergické astma moderním onemocněním, při formulaci patologie a léčby alergického astmatu vyvstává otázka, k jakému z čínských onemocnění by se měla léčba alergického astmatu připodobnit?

Alergické astma je dobře definované onemocnění s velmi specifickou a charakteristickou etiologií a patologií. Abychom ho mohli správně diagnostikovat a léčit na základě principů tradiční čínské medicíny, je nejprve nutné identifikovat symptom, který mu nejvíce odpovídá v čínském diagnostickém rámci. Všechny učebnice tradiční čínské medicíny bez ohledu na to, zda je psali čínští nebo západní autoři, uvádějí, že astma odpovídá symptomu Xiao-Chuan.

Já nicméně navrhuji:

1. Aby byly Xiao (sípání) a Chuan (dušnost) brány jako dva samostatné příznaky.
2. Podle mého názoru alergické astma neodpovídá ani jednomu z těchto symptomů (přičemž ke Xiao má o něco blíže než k Chuan), a tím pádem nelze na alergické astma aplikovat příslušné obrazy a léčit jej jako Xiao nebo Chuan.

Je třeba si pamatovat, že hlavními etiologickými faktory uvedenými v teorii sípání (Xiao) a dušnosti (Chuan) jsou:

• vnější patogenní faktory
• nevhodná strava
• emocionální problémy
• únava, chronické onemocnění a nadměrná sexuální aktivita.

Nyní se pojďme zaměřit na každý z uvedených etiologických faktorů s ohledem na alergické astma a také na případné mezery v tradiční etiologii Xiao-Chuan.

i. Atopie

Zásadní problém v tradiční čínské teorii Xiao-Chuan spočívá v tom, že tato teorie žádným způsobem neřeší alergii a atopii jako etiologické faktory astmatu, přičemž však exogenní alergické astma jasně souvisí s alergickou imunitní hypersenzitivitou. Ačkoliv se několik moderních knih o čínské medicíně stručně zmiňuje o alergické povaze astmatu, při jeho léčbě stále uplatňují teorii Xiao-Chuan.

ii. Vnější patogenní faktory

Ve většině knih se uvádí, že astmatické záchvaty jsou způsobeny invazí vnějších patogenních faktorů, jako jsou větrný chlad a větrné horko. Ačkoliv to v některých případech platí, rozhodně se nedá říct, že to platí vždy.

iii. Stravování

V teorii Xiao-Chuan je jako jeden z etiologických faktorů zmiňována nadměrná konzumace kyselých, mastných nebo studených jídel. Přestože to jistě platí u astmatu s pozdním nástupem, nemůže to být pravda v případě astmatu, které začíná v raném dětství. Jen velmi málo dětí, pokud vůbec nějaké, bude jíst takové potraviny v nadměrném množství.

Navíc nejsou v etiologii Xiao-Chuan zmíněny mléčné produkty, které představují jeden z možných etiologických faktorů astmatu. Důvodem je jednoduše to, že se v Číně běžně moc nekonzumují. Intolerance mléka je však důležitým etiologickým faktorem alergického astmatu.

iv. Přepracování a nadměrná sexuální aktivita

Přepracování a nadměrná sexuální aktivita, které jsou v teorii Xiao-Chuan taktéž zmiňovány, zjevně nebudou etiologickými faktory pro rozvoj astmatu u dětí. A to i přes to, že u dospělých s pozdním nástupem astmatu svou roli hrát mohou.

v. Emoční stres

Emoční stres, který se projevuje obavami, zádumčivostí a melancholií zmiňovanými v teorii Xiao-Chuan rozhodně není etiologickým faktorem u velmi malých dětí s časným nástupem astmatu. Ačkoliv děti mohou samozřejmě být vystaveny emocionálnímu stresu již od raného věku, nejedná se o stres ve stejném rozsahu jako u dospělých.

vi. Tělesná slabost

Jedním z etiologických faktorů onemocnění Xiao-Chuan, který se vztahuje na alergické astma s časným nástupem, je tělesná slabost. U malých dětí může být tento stav způsoben těžkým průběhem spalniček, černým kašlem nebo zápalem plic.

V následujícím textu uvádím, jaké mezery nacházím v tradiční čínské patologii Xiao-Chuan s ohledem na alergické astma.

i. Hlen nepředstavuje hlavní patogenní faktor alergického astmatu

Hlen je ústředním aspektem obou patologií Xiao i Chuan. V obou případech jsou dušnost a sípání způsobeny hlenem, který blokuje dýchací cesty. Sípání je způsobeno vzbouřenou Qi stoupající vzhůru podél dýchacích cest zablokovaných hlenem.

Podle mého názoru a mých zkušeností však hlen nepředstavuje u alergické rýmy hlavní patogenní faktor. U tohoto onemocnění jsou dušnost a sípání způsobeny zúžením dýchacích cest v rámci bronchospasmu, který je důsledkem alergické reakce. Pokud jsou průdušky zúžené, nelze z nich pořádně vypudit hlen kašláním. Z této perspektivy je hlen tedy spíše důsledkem než příčinou.

ii. Vítr jako hlavní patogenní faktor alergického astmatu

Zajímavé je tvrzení doktora Gui, podle kterého je patogenní faktor u sípání (Xiao) někdy aktivní a jindy klidový. Podle mého názoru tato proměnlivá povaha patogenního faktoru jen potvrzuje, že je hlavním patogenním faktorem alergického astmatu spíše vítr než hlen. Přirozenou povahou větru je totiž přicházet a odcházet a rychle se proměňovat (viz níže), zatímco charakter hlenu je stále stejný.

Jedinou příčinou zúžení dýchacích cest může být pouze kontrakce dýchacích svalů sama o sobě: tento typ kontrakce může být v systému tradiční čínské medicíny připisován větru, protože se projevuje symptomy větru, což znamená, že se vítr různě stahuje (může přicházet a odcházet a rychle se měnit). Tímto se také vysvětluje, proč se astmatikům mezi záchvaty dýchá dobře.

V samotné povaze astmatu je zakořeněno, že se projevuje záchvatovitě, což znamená, že přichází a odchází. Někteří specialisté na oblast hrudníku skutečně říkají, že diagnostikování astmatu (zmíněné symptomy se vyskytují také u jiných onemocnění hrudníku) nám neumožňují ani tak samotné symptomy (tíže na hrudi a sípání), jako okolnosti, za kterých k nim dochází. Pro astma je tedy typické, že se objevuje ve formě záchvatů: to je způsobeno povahou větru, který přichází a odchází.

Další charakteristikou alergického astmatu, která ukazuje na vítr jako příčinu onemocnění, je skutečnost, že ačkoliv astmatik během cvičení sotva popadá dech, mnohem důležitější je, že se po skončení cvičení ještě více zadýchá. Progresivní záchvat stažení dýchacích cest, kašle a sípání během několika minut po cvičení dosáhne vrcholu a může trvat i půl hodiny. Se zhoršováním příznaků bezprostředně po cvičení není spojen prakticky žádný jiný typ onemocnění hrudníku.

Samozřejmě, že za zúžením cest u chronického astmatu stojí i další faktory, jako například otok výstelky dýchacích cest a přítomnost hlenu: čím chroničtější povahu astma má, tím více se tyto dva faktory podílejí na zúžení dýchacích cest.

Nicméně hlen, který se u alergického astmatu tvoří v dýchacích cestách, je důsledkem zánětlivé reakce, která sama o sobě vzniká na základě alergické reakce.

Proto tedy můžeme říct, že je hlen spíše důsledkem než příčinou alergického astmatu.

iii. V rámci teorie Xiao-Chuan není v souvislosti s alergickým astmatem diskutován atopický ekzém

Patologie Xiao-Chuan nezahrnuje dětský ekzém, který velmi často doprovází nebo dokonce předchází alergickému astmatu s časným nástupem. Přesto je však spojení mezi ekzémem a alergickým astmatem s časným nástupem spjato velmi těsně a vyskytuje se extrémně často.

Teorie tradiční čínské medicíny může toto propojení vysvětlit velmi snadno prostřednictvím teorie Plic, které se podílejí na dýchání a současně k nim z tkání náleží kůže. Je až zarážející, že se v diagnostice při léčbě kojeneckého ekzému toto spojení mezi Plícemi a pokožkou nepoužívá.

Přitom je spojení mezi astmatem a ekzémem snadno pozorovatelné také na puchýřích, které se jedincům trpícím atopickým ekzémem dělají v důsledku vdechování alergenů.

Aby bylo možné řešit rozdíly a souvislosti mezi astmatem a onemocněními Xiao a Chuan, je lepší zabývat se teoriemi Xiao a Chuan samostatně.

i. Xiao

Je třeba mít na paměti, že hlavní obrazy onemocnění Xiao jsou následující:

1. Při léčbě astmatu je velmi důležité rozlišovat mezi záchvaty a fázemi mezi nimi.
2. Při léčbě alergického astmatu je třeba rozlišovat mezi studeným hlenem a horkým hlenem, což povede k rozlišení mezi dvěma typy škodliviny, chladnou a horkou, a to i v případě, že se hlen v organismu nevyskytuje.

ii. Chuan

Je třeba mít na paměti, jaké jsou hlavní obrazy onemocnění Chuan:

1. Vnější napadení větrným chladem může spustit akutní alergický záchvat. Z pohledu západní medicíny je dobře známo, že virové infekce mohou u citlivých jedinců vyvolat alergické astma. Mimo to může k aktivaci žírných buněk způsobujících zúžení průdušek dojít nejen působením alergenů, ale také v důsledku cvičení, průniku studeného vzduchu a hyperventilace.Astma může být u neatopických dětí vyvoláno po napadení větrem také v případě, že vítr není vyloučen správným způsobem nebo je potlačován pomocí antibiotik.
2. Napadení vnějším chladným větrem se v kombinaci s vnitřním hlenem vyskytuje obvykle pouze u dospělých, protože zahlenění je chronickým stavem, který se vyvíjí několik let. Tím pádem nemůže vysvětlovat alergické astma u dětí.
3. Obraz napadení vnějším chladem v kombinaci s vnitřním horkem neodpovídá astmatu, ale akutní infekci hrudníku.
4. Obraz horkého hlenu v Plicích neodpovídá astmatu, ale akutní bronchitidě, pneumonii nebo febrilním epizodám bronchiektázie (chronické plicní onemocnění).
5. Obraz hustého hlenu neodpovídá astmatu, ale těžké infekci hrudníku doprovázené sepsí.
6. Obraz stagnace plicní Qi odpovídá akutnímu astmatickému záchvatu u dospělých, a to v důsledku emočního stresu postihujícího Játra. Nicméně alergickému astmatu s časným nástupem neodpovídá.
7. Chuan z nedostatečnosti Plic odpovídá chronickému astmatu.
8. Chuan z nedostatečnosti Ledvin odpovídá astmatu nebo emfyzému u starých osob, a ne astmatu s časným nástupem.

V tomto díle nám Giovanni Maciocia představil obvyklý pohled tradiční čínské medicíny na astma a zároveň přidal argumenty, proč tímto způsobem nelze nahlížet na alergické astma u malých dětí a pubertální mládeže. V příštím díle se můžete těšit na obrazy, které alergickému astmatu u dětí přiřazuje on a také na navrhované způsoby léčby prostřednictvím akupunktury a bylin.

Autor: Giovanni Maciocia