Čínská literatura 20. století - 2.díl

Jméno spisovatele Liu Cixina dobře znají i ti, kteří se o čínskou literaturu nikdy nezajímali, ale mají rádi sci-fi. Je často nazýván jako novodobý Arthur C. Clark a v Číně je považován za autora sci-fi číslo 1. Do roku 2014 o tom však mimo jeho domovinu věděl jen málokdo.

Všechno se změnilo, když byl jeho román Problém tří těles přeložen do angličtiny a okamžitě se na Západě stal populárním.

Krajiny vzdálených galaxií, kultury jiných ras a mezidimenzionální přechody známé znalcům se v nich snoubí s úžasnou čínskou příchutí, která nespočívá pouze ve jménech hlavních postav. Jeho postavy přemýšlejí o tradičních orientálních otázkách hledání svých kořenů, porozumění člověku a světu. Liu Cixin nabízí široký vhled do historie své země, přičemž hovoří o éře kulturní revoluce a každodenním životě moderní Číny.

Přestože nejsem fanynka sci-fi, díla Liu Cixina mě oslovila tím, že z jeho knih cítím Čínu na každé stránce. V českém překladu vyšly tyto knihy: Kulový blesk, Problém tří těles, Temný les, Toulavá země, Věk supernovy, Vzpomínka na Zemi.

Jiang Rong se narodil v roce 1946 nedaleko Šanghaje. V mládí se přidal k Rudým gardám, přestože pronásledovaly jeho otce. Když však mladí revolucionáři začali zabavovat a pálit knihy, Jiang Rong se pustil do jejich záchrany a tajně shromáždil celou knihovnu. V roce 1967 odjel jako dobrovolník do Vnitřního Mongolska, aby učil mladé lidi pokročilé myšlenky. Zde zůstal 11 let. V tomto odlehlém regionu Číny doufal, že zachrání svou knihovnu před zabavením.

Již v roce 1971 začal pracovat na svém hlavním díle Totem vlka. V roce 1989 byl zatčen za účast na událostech na náměstí Nebeského klidu. Byl propuštěn v roce 1991.

Spisovatel dlouho skrýval svou identitu a skutečné jméno (Jiang Rong je pseudonym), ačkoli byly úřadům známy. V roce 2007 se stal vítězem hlavní asijské literární ceny – Asian Literary Prize, poté poskytl její komisi fotografii a osobní údaje. Spisovateli byl odepřen pas a předávání cen se nemohl zúčastnit.

Epický příběh Totem vlka zobrazuje umírající kulturu Mongolů – předků mongolských hord, které svého času terorizovaly svět – a paralelní vyhynutí zvířete, o kterém věří, že je posvátné. Děj se odehrává v 60. letech v době Velkého skoku, v předvečer Kulturní revoluce. Při hledání spirituality cestuje pekingský intelektuál Chen Zhen do nedotčených pastvin Vnitřního Mongolska, aby žil mezi kočovnými Mongoly, hrdým, statečným národem, který koexistuje v dokonalé harmonii se svým nevýslovně krásným, ale krutým přírodním prostředím. Jejich filozofie udržování rovnováhy s přírodou je základním kamenem jejich náboženství, jakýmsi kultem vlka. Divocí vlci, kteří straší ve stepích nelítostných pastvin a hledají potravu, jsou svázáni s nomády v hluboce duchovní bitvě o přežití, v tanci na život a na smrt, který mezi nimi probíhá po tisíce let. Mongolové věří, že vlk je velký a hodný nepřítel, s nímž mají božské pokyny bojovat, ale také ho uctívat a učit se od něj. Chenova vlastní setkání s vlky z jiného světa v něm probudí latentní primitivní instinkt a jeho fascinace jimi přeroste v posedlost a posléze úctu. Po mnoha letech je mír otřesen příchodem Chenových příbuzných, Číňanů, vyslaných z měst, aby přinesli modernu do pastvin. Ti okamžitě zahájí kampaň za vyhubení vlků a posílají rovnováhu, která byla udržována s náboženskou oddaností po tisíce let, do spirály vedoucí k vyhynutí – nejprve vlci, pak mongolská kultura a nakonec země. 

Je francouzská spisovatelka čínského původu, vlastním jménem Yan Ni, narozena v roce 1972. V 80. letech se stala nejmladší členkou Svazu pekingských spisovatelů. Po událostech na náměstí Nebeského klidu odjela do Francie, kde žije doposud.

Hráčka go je jediné dílo vydané v českém jazyce. Malý, ale objemný román vypráví o obtížné stránce čínské historie. Ve 30. letech 20. století Japonci napadli část Číny zvanou Mandžusko. Ve starověkém městě se každý den setkávají mladá Číňanka a japonský samuraj, kteří neznají ani svá jména.

Vyprávění v románu je vedeno střídavě jménem každé z postav, což umožňuje odhalit rozdíl v názorech, mentalitě a chápání příčin války. Každý z nich vidí život jinak, ale smrt k nim přijde ve stejnou dobu.

Při hraní jsou sami malými kamínky v příběhu, který se řítí v bouřlivém proudu, obrací vše, co mu stojí v cestě, tlačí a táhne lidi od sebe, ničí města a říše.

Narozen v roce 1958 v provincii Henan. V současné době žije mimo veřejné dění v Pekingu. Je autorem románů a krátkých povídek, z nichž jsou do češtiny přeloženy například následující: Služ lidu!, Radost ze života, Sen z vesnice Ting, Čtyři knihy. Některá jeho díla jsou v Číně zakázaná. Českou republiku navštívil třikrát, naposledy v roce 2014, kdy si převzal v naší zemi cenu Franze Kafky za výjimečnou literární tvorbu.

Název novely Sloužit lidu! – je jedním z nejznámějších hesel Kulturní revoluce.

Velká kulturní proletářská revoluce byla politická kampaň oficiálně rozpoutaná v Čínské lidové republice v letech 1966 a 1969 vůdcem komunistické strany Číny Mao Zedongem. Její vliv však trval až do smrti Velkého kormidelníka (jak byl Mao často nazýván) v roce 1976. Považuje se za jedno z nejtemnějších období v moderních dějinách Číny. Přestože tuto nesmyslnou revoluci rozpoutal Mao, dodnes je v Číně uznávanou osobou a zdůrazňuje se jen to dobré, co pro Čínu udělal, a o špatném se nesmí mluvit.

Celá kniha je černou parodií na toto politické a sexuální tabu během Maova režimu. Tato satira kritizuje pokrytectví tehdejší čínské společnosti. Dílo je v Číně cenzurou zakázáno jako urážka Maovy armády a nesmí být přetiskováno, rozšiřováno, komentováno ani citováno, i přesto, že se zde autor zabývá samotnou politikou jen okrajově. Hlavní dějová linie je soustředěna na milostný vztah a popis milostných scén.

Americký spisovatel čínského původu Ha Jin (pseudonym) je mým nejoblíbenějším čínským autorem 20. a 21. století. Narodil se v roce 1956 v provincii Liaoning. V období 70. let se dobrovolně přihlásil do armády, kde se začal sám učit anglicky. Po absolvování oboru anglická literatura na univerzitě získal grant a odešel studovat do USA. Po událostech na náměstí Nebeského klidu se rozhodl, že se už do Číny nevrátí. V současné době působí na Bostonské univerzitě. Je držitelem mezinárodních ocenění – National Book Award, Faulknerovy a Hemingwayovy ceny amerického PEN klubu.

U nás vyšly pouze dvě jeho knihy – Čekání na Lina a Rekviem za Nanking.

Rekviem za Nanking: příběh se odehrává během jednoho z nejhorších okamžiků v dějinách Číny 20. století, v roce 1937, kdy došlo k napadení Nankingu Japonci. Hlavní hrdinkou je Minnie Vautrin, americká misionářka a děkanka dívčí školy, jedinečná a statečná žena, která bojuje každý den, aby pomohla nešťastným obětem. Ha Jin dokáže popsat stylem jemu vlastním hrůzu, trýzeň, strádání a hrozbu nečekaného násilí, které definovalo život v Nankingu během okupace.

Vynikajících spisovatelů 20. a 21. století, kteří žijí a píšou v Číně či mimo ni, je velké množství. Vybrala jsem pouze ty, jejichž díla jsou celosvětově známá a velmi dobře zachycují historii, kulturu a každodenní život obyčejného Číňana.

Bohužel v českém prostředí působí velmi málo překladatelů z čínského jazyka, kteří by se mohli věnovat dalším překladům čínských děl. Nicméně tento fakt nemění nic na tom, že jejich překlady jsou vynikající a překladatelé často bývají nositeli ocenění za překlady. Zmínila bych překladatelku Zuzanu Li, Denise Molčanovou, Petru Martincovou nebo Olgu Lomovou.

Autor: Mgr. Hana Vitochová