Pestrá strava pro batolata

Dětské trávení je z pohledu čínské medicíny v tomto věku považováno za „ještě nezralé“. To znamená, že jej snadno oslabí studené, syrové, příliš hutné či kombinované pokrmy. Základem by měla být stále teplá strava, nejlépe vařená, dušená nebo pečená, podávaná čerstvá, bez ochucovadel a rafinovaných surovin. Každé jídlo má být jednoduché, snadno stravitelné a v přiměřeném množství, které respektuje pohlaví a konstituci dítěte.

Pestrost neznamená denně nabízet desítky chutí, ale střídat obiloviny, druhy zeleniny a živočišné složky v rytmu ročních období. V zimě více zahřívací a hutnější strava, v létě lehčí, ale stále vařená. Důležité je ve stravě respektovat slabé stránky konstituce dítěte a případné sklony, např. k zahlenění, průjmům, suchosti apod.

Dítě v tomto věku obvykle potřebuje 3 hlavní jídla a 1–2 menší svačiny. Drobnější děti by měly mít svačiny dvě. Pokud máte silné, zdatné batole, pak mu stačí jenom odpolední svačina.

Tradiční čínská medicína doporučuje jíst v pravidelný čas, bez spěchu a v klidném prostředí. Není vhodné za dítětem běhat s lžičkou po bytě. Neprospívá to ani jemu, ani Vám. Je vhodné dítě postupně učit zklidnění, posazení ke stolu a přijetí jídla jako rituálu, který má svá pravidla.

Drobné, zimomřivé a bledé děti, které bývají často nemocné, mívají nedostatek energie Qi. Pro ně jsou v tomto období nejvhodnější jáhly, kuře, batát, brokolice, silné vývary z kostry kuřete nebo obilný vývar z jáhel.

Unavené, bledé děti s horší imunitou potřebují podpořit krvetvorbu. Vhodné je u nich upřednostňovat vejce, červenou řepu, pohanku, dýni hokkaido, jujubu (čínskou datli), hovězí vývar.

Neklidné děti je vhodné lehce svlažit, aby se zklidnily. V tomto případě jsou vhodné povařené hrušky, obilný vývar z pohanky nebo rýže, bílá ředkev.

Z pohledu čínské dietetiky se nedoporučuje podávat dětem studené potraviny, mezi něž hlavně patří např. jogurty přímo z lednice, syrové ovoce, nadbytek cukru, mléčné výrobky (zejména kravské mléko) a těžko stravitelné kombinace, např. maso + sladké nebo syrové + vařené. Nevhodné je i přehnané solení, koření a smažené pokrmy. Pestrá strava pro batolata je klíčovým nástrojem pro posílení trávení, imunity, růstu a celkové vitality. Teplá, jednoduchá a rozmanitá strava, připravená s ohledem na konstituci dítěte a roční období, přispívá jak ke zdravému fyzickému, tak i psychickému vývoji. Včasná péče o Slezinu a Žaludek se promítne do odolnosti dítěte i v dalších fázích života.

Ke snídani připravujte teplé obilné kaše s trochou másla nebo ghí a povařeným ovocem. Stále se držte lokálního ovoce a postupně, pokud dítě snáší jablko nebo hrušku, můžete vyzkoušet v rámci sezóny meruňky, švestky, maliny, borůvky, třešně, hroznové víno.

Zpočátku je vhodné podávat ovoce vypeckované a podušené s kaší. Mezi 2. a 3. rokem můžete dítěti postupně nabídnout i syrové ovoce, v malém množství a v odpoledních hodinách ke svačině. Opět začněte jablky, hruškami a poté přidávejte další druhy ovoce. Ovoce nepřislazujte a vždy jej vypeckujte.

Obilovinu na kaši vždy namáčejte večer, abyste z ní ráno mohli uvařit kaši. Bude lépe stravitelná a rychleji hotová. Stále preferujte jáhly, rýži, pohanku nebo ovesné vločky.

Jáhly jsou jemné a výživné. Podporují činnost orgánů, které se podílejí na trávení – hlavně slezinu a žaludek. Hodí se pro děti, které jsou unavené, mají problém se zahleněním nebo s trávením, případně trpí na řidší stolici. Jsou vhodné po celý rok.

Rýže a pohanka jsou osvěžující a hodí se pro živé děti, kterým bývá teplo a v noci se odkopávají. U rýže volte kulaté zrno, pro ranní kaše je vhodná sladká rýže, která má přirozeně sladkou chuť. Tyto obiloviny jsou nejvhodnější od dubna do srpna.

Ovesnou kaši připravujte dětem, které jsou bledé, unavené a zimomřivé. Oves není vhodný pro hyperaktivní děti, protože je to nejteplejší obilovina a mohla by je zbytečně stimulovat. Pro děti, které nejsou ani unavené, ani hyperaktivní, zařazujte ovesnou kaši hlavně v zimě, abyste podpořili prohřátí organismu.

Co potřebujete:

• 2 lžíce obiloviny
• ovoce (1 kus jablka, hrušky, 2 kusy meruňky, švestky, 1 polévkovou lžíci menšího ovoce, jako jsou borůvky, maliny, třešně apod.)
• 150 ml vody
• 1/2 lžičky másla nebo ghí

Jak na to:

Jáhly důkladně propláchněte horkou vodou. Vložte je do hrnce s vodou, přidejte oloupané a na malé kostičky nakrájené jablko. Vařte pod pokličkou doměkka (cca 15 minut), podle potřeby dolijte vodu. Po dovaření přidejte máslo nebo ghí a dobře promíchejte. Podávejte teplé.

Dopolední svačina by měla být lehká a podávejte ji dětem, které jsou drobné a bledé. Nejvhodnější je podušené ovoce.

Odpolední svačina může být výživnější. Můžete nabídnout rýžovou, zeleninovou nebo bramborovou placku, plátek žitného nebo semínkového chleba s pomazánkou, lívanec z obiloviny s podušeným ovocem, ve vyšším věku pak můžete přidat i kousek syrového ovoce.

Co potřebujete:

• 3 lžíce vařené dýně
• 1/2 vařeného bramboru
• kapku olivového oleje
• placku z rýže nebo jáhel

Jak na to:

Rozmačkejte dýni s bramborem, přidejte olej a dobře promíchejte. Namažte na kousek jemné rýžové placky nebo jáhlového bochánku. Podávejte vlažné.

Oběd by se měl skládat z lehké vodnaté polévky a hlavního jídla. Jako vodnatá polévka je nejlepší zeleninový vývar, který můžete různě obměňovat a využít i poté na pyré.

Co potřebujete:

• 1 mrkev
• 3 plátky kořene petržele
• 1 kolečko pórku (pouze bílá část)
• 1 kousek oloupané dýně hokkaido (cca 3 × 3 cm)
• 500 ml vody, ghí nebo máslo

Jak na to:

Zeleninu omyjte, očistěte a nakrájejte na větší kusy. V hrnci lehce zahřejte máslo, přidejte zeleninu a krátce orestujte (1–2 minuty). Podpoří to trávení. Poté zalijte vodou, přiveďte k varu, stáhněte na minimum a vařte cca 30 minut. Nakonec vývar přeceďte. Můžete jej podávat samotný, nebo do něj přidat trošku vařené rýže nebo jáhel, rozmačkanou vařenou zeleninu z vývaru. U oslabených dětí můžete vývar využít i jako dopolední svačinu.

Pomalu (mimo dýně, mrkve, batátu a fenyklu) můžete začít v první fázi přidávat brambory, cuketu, červenou řepu, špenát, v další fázi potom brokolici a květák. Začínejte vždy s pyré, aby byla zelenina lehce stravitelná. Například pyré z fenyklu a sladkých brambor, pyré z brambor se špenátem, pyré s batátem a cuketou, kterou oloupejte a zbavte semínek, pyré z brambor s mrkví, pyré z batátu s brokolicí, pyré z batátu s květákem a přidejte vždy kousek másla. Zeleninu nesolte. K pyré potom podávejte vajíčko, kousek bílé ryby nebo vařené či dušené krůtí, kuřecí nebo králičí maso.

K večeři je vhodná zeleninová polévka nebo lehké obilné jídlo. Zatímco ráno se připravuje kaše nasladko, na noc připravujte kaše s batátem, mrkví, fenyklem, špenátem, dýní hokkaido nebo s máslovou dýní či s patisonem. Pro zpestření můžete připravit nákyp z jáhel, rýže nebo pohanky nebo zeleninovou polévku.

Co potřebujete:

• 2 lžíce jáhel
• 1 mrkev
• pár růžiček brokolice
• 1 vejce, lžičku oleje

Jak na to:

Jáhly uvařte doměkka. Zeleninu krátce povařte v páře. V míse smíchejte uvařené jáhly, nakrájenou zeleninu a rozšlehané vejce. Přidejte špetku kmínu a olej. Pečte v malém pekáčku cca 20 minut při 170 °C. Nechte mírně zchladnout a podávejte.

Co potřebujete:

• 100 g dýně hokkaido
• 1 malou mrkev
• vodu
• máslo

Jak na to:

Dýni a mrkev oloupejte a nakrájejte. Uvařte v malém množství vody doměkka. Propasírujte, přidejte máslo. Podávejte teplé, případně s trochou jáhlové kaše.