Premenstruační syndrom – 4. díl
Fyzické i psychické změny, ke kterým dochází před menstruací, byly poprvé zmíněny již v Hippokratových spisech.(1) Premenstruační syndrom jako takový byl popsán ve třicátých letech dvacátého století Frankem.(2,3) Premenstruační syndrom (PMS) je definován jako „soubor různých příznaků, které se objevují před menstruací nebo po ovulaci a zmírňují se na začátku menstruace.“(4) Příznaky se tedy mohou objevit kdykoli mezi 1 až 14 dny před menstruací (nejčastěji 7 až 10 dní) a mizí se zahájením krvácení.(5) Kombinace příznaků, které se v rámci PMS vyskytují pravidelně každý měsíc nebo po většinu měsíců, mohou mít v jednotlivých cyklech různou intenzitu. Obecně je přijímáno, že se PMS zhoršuje s věkem (nejhorší je mezi 30. a 40. rokem) (6) a obvykle dojde ke zlepšení po porodu.
Bylo popsáno více než 150 premenstruačních příznaků. Ty nejčastější je možné rozdělit do čtyř hlavních skupin:
Dalšími častými symptomy jsou neklid, ospalost, agresivita, záchvaty pláče, neohrabanost, špatná orientace v prostoru, zhoršená koordinace, potíže se soustředěním, snížení nebo zvýšení libida, nadýmání břicha, otoky obličeje nebo prstů, zácpa, průjem, akné a kožní vyrážky, bolesti svalů, zhoršení epilepsie, migrén, astmatu, rýmy či kopřivky.
V závislosti na tom, jakým způsobem jsou studie postaveny, vychází, že příznaky PMS trpí 5 až 97 % žen. Přesnější odhady hovoří o tom, že přibližně 35 % žen trpí středně těžkými až těžkými příznaky, které narušují jejich sociální, pracovní i rodinný život.(7) Obtíže je mohou donutit vyhledat léčbu. Zhruba 5 až 10 % žen může mít velmi závažné příznaky, které narušují všechny aspekty života ženy.
Na základě zmíněných údajů je PMS považován za nejčastěji se vyskytující onemocnění.
O PMS se také ví, že může vést ke zhoršení psychických obtíží, které mohou vyústit hospitalizací na psychiatrii, sebevraždou, zneužíváním alkoholu, zneužíváním dětí, nehodami, nehodami s dětmi, selháním u zkoušek, vznikem křečových žil, zeleného zákalu (glaukomu), srdečního selhání a celkově hospitalizací z různých příčin. V některých případech byl PMS využit dokonce při obhajobě žen obviněných z vraždy.
PMS bývá často spojen s dalšími menstruačními příznaky. V jedné studii se prokázalo, že 15 % žen trpělo pouze PMS, 9 % potížemi pouze v době menstruace a 58 % žen udávalo problémy jak před menstruací, tak během ní.(8)
Příčiny PMS nejsou zcela zřejmé. Není shoda na tom, zda má PMS biologický či psychologický základ. Mezi možné příčiny můžeme počítat např. deprese, duševní onemocnění a alkoholismus v rodině, předchozí sexuální zneužívání, přerušení užívání hormonální antikoncepce, oboustranné podvázání vejcovodů a hysterektomii (odejmutí dělohy). Další příčiny PMS zahrnují nedostatek progesteronu, selhání progesteronových receptorů, nerovnováhu mezi estrogenem a progesteronem, zadržování tekutin v důsledku zvýšené produkce aldosteronu v luteální fázi cyklu, nedostatek vitamínu B6, hypoglykémii, psychologické a osobnostní faktory. Žádná z teorií o vzniku PMS však není přijímána jako podložená a plně pravdivá.
Diskutuje se také o tom, že na PMS a pohled na něj může mít vliv také kulturní vnímání žen a mužů. Je těžké spojit si ženy s průbojností či zlostí, tedy vlastnostmi, které jsou připisovány spíše mužům a mohou se objevit během PMS. Stejně tak jsou v centru pozornosti coby medicínského problému spojeného s PMS deprese a úzkosti, což jsou stavy, které také nepasují k ženám. Ženy jsou v mnoha kulturách vnímány jako milé, příjemné, jemné atd. Změny nálad, které jsou pro PMS typické, nejsou kulturně akceptovatelné.
Je otázka, proč jsou považovány změny nálad u žen jako takový problém, když i muži mají výkyvy v náladách.(9)
„Existují dvojí standardy. Každý ví, že i u mužů dochází ke změnám nálad, ale muž nemusí vysvětlovat záchvaty vzteku. Mužské násilí je akceptováno jako součást přirozené povahy mužů. PMS je nyní vnímán jako příčina změn chování žen a frustrace žen může pokračovat, když jsou jejich stavy ignorovány nebo zlehčovány a jsou jim podávány léky, které mají zajistit, že budou vyrovnané.“(10) V podstatě, že se budou chovat společensky přijatelně.
„Negativní hodnocení a snaha předepisovat ženám léky, aby byly psychicky stabilní v období před menstruací a během ní, přispívá k zachování asymetrického postavení mužů a žen v rodinách i celé společnosti.“(11)
„Nemohly bychom se (ženy) ponořit hlouběji do příčin menstruační bolesti a podrážděnosti, abychom zjistily, co jsou zač a přetvořily je v něco pozitivního? Při předkládání této možnosti není záměrem znevažovat či umenšovat menstruační bolesti či říkat ženám, že s lepším přístupem by se jejich obtíže rozplynuly. Některým ženám nicméně může prospět podívat se rozrušení, vzteku či pocitu bezcennosti, které provázejí PMS, tzv. zpříma do očí. Můžeme se ptát, co tyto pocity vypovídají o postavení žen ve společnosti. Když budeme senzitivnější a zodpovědnější ke svým problémům v premenstruační fázi, možná si uvědomíme, byť třeba nevědomě, že to, co nás trápí, je pro nás velmi důležité. “Nemůžeme je jen tak smést ze stolu, jak to obvykle děláme po zbytek měsíce. Mohou pak propuknout klasické příznaky PMS, protože před menstruací se pocity, které jsme celý měsíc potlačovaly, vynořují.“(12)
Dle studie z roku 1984 se 12 % žen cítí před menstruací lépe. Udávají, že mají více energie, vnímavosti, kreativity a zvýšenou vzrušivost a sexuální touhu a celkovou spokojenost.(13) V mnoha dotaznících, jejichž smyslem je blíže prozkoumat PMS, chybí část, která by se zabývala pozitivními zkušenostmi žen.
Pokud bereme v potaz kulturní faktory, je dobré zmínit, že incidence PMS je shodná mezi různými rasami a národnostmi, ať už se jedná o apačské indiánky nebo řecké, turecké, japonské, nigerijské či americké ženy.(13)
Léčba je hlavně empirická a často není lepší než průměrné placebo. Účinnost se pohybuje kolem 40 %.(14) Vzhledem k velkému množství potenciálních příčin PMS je možné zvažovat také mnoho druhů léčby, včetně hormonální (progestageny, progesteron, antikoncepce, testosteron, danazol atd.) a nehormonální (léky na uklidnění, antidepresiva, lithium, diuretika, vitamíny, antagonisté aldosteronu, esenciální mastné kyseliny) nebo dalších možností terapie, jako jsou psychoterapie, dieta, hypnóza, jóga, akupunktura, masturbace, hysterektomie, dieta s malým množstvím soli nebo vysokým množstvím proteinů, redukce alkoholu, kofeinu a tabáku atd.
Abychom porozuměli vzniku PMS z pohledu čínské medicíny (TCM), je nezbytné pochopit, jak TCM vnímá jednotlivé fáze menstruačního cyklu.
Menstruační cyklus
TCM definuje čtyři stadia menstruace:
Další díl tohoto článku nás zavede do světa tradiční čínské medicíny a jejího pohledu na PMS z hlediska stagnace jaterní Qi. Hlavní příčinou PMS je právě tato stagnace, která vede k různým nepříjemným příznakům.
12.D. Taylor (1988) Red Flow: Rethinking Menstruation, Freedom, Calif.: The Crossing Press.
Autor: Peter Deadman
Tento článek obsahuje kvíz. Pro vyplnění kvízu je třeba se přihlásit.
Získejte přístup ke všem článkům, slevu na placené webináře a produkty TCM a mnoho dalšího s naším předplatným.
Každý měsíc pro vás zajistíme slevu od různého výrobce produktů čínské medicíny.
Každý měsíc pro vás zajistíme slevu od různého výrobce produktů čínské medicíny.
Každý měsíc pro vás zajistíme slevu od různého výrobce produktů čínské medicíny.