Stručná historie Qi Gongu - 1. díl

V srpnu 2013 podnikatel a mistr Qi Gongu Wang Lin uprchl ze své domovské čínské provincie Jiangxi do Hong Kongu.1Samozvaný miliardář Wang vyzdobil dvě podlaží své luxusní vily svými fotografiemi, na nichž byl zachycen s významnými čínskými osobnosti včetně herců jako Jackie Chan a Jet Li a podnikatelů jako Jack Ma (zakladatel obchodního impéria Alibaba2). Wang, který proslul svými nadpřirozenými schopnostmi, včetně zhmotňování živých hadů3, řízení auta bez dotyku volantu, řezání oceli holýma rukama a léčení rakoviny, byl přítelem a chráněn bohatými a mocnými.

Například čínský ministr železnic Liu Zhijun si schovával kámen, v němž byla uchovávána Wangova „zvláštní moc“, která pomáhá odvrátit neúspěch. Neúspěšně, jak se ukázalo, neboť ministr dostal podmíněný trest smrti za úplatkářství a zneužívání moci. Wang Linův pád z piedestalu výjimečnosti do nemilosti začal odhalením novináře Sima Nana, který měl pověst odhalovače šarlatánů a který nabídl Wang Linovi deset milionů juanů, pokud dokáže, že má nadpřirozené schopnosti.4  Místo přijetí výzvy začal Wang novináři vyhrožovat zabitím na dálku pomocí síly Qi Gong. V době sepisování tohoto článku byl novinář stále naživu.

Jakkoli barvitý a podivný tento příběh je, Wang Lin je jen poslední z řady „mistrů“ Qi Gongu, kteří tvrdí, že mají mimořádné schopnosti, a o nichž se všeobecně věří, že je mají.

Odhaduje se, že na vrcholu největší popularity Qi Gongu v Číně v 80. letech 20. století, praktikovalo dle odhadů Qi Gong až 100 milionů Číňanů (pětina městské populace). Qigong praktikovali v parcích, na veřejných prostranstvích a místech, kde se shromažďují lidé.

A nejen cvičení, Qi Gongová horečka (čínsky Qi Gong Re) dosáhla takového vrcholu, že velcí „mistři“ prováděli léčení stovkám tisíců lidí, kteří ani nemuseli být přítomni (mnozí se dívali v televizi), ani praktikovat Qi Gong. Bylo jim řečeno, že stačí jen jednoduše absorbovat mistrovu Qi. Někteří účastníci při tom padali na zem, spontánně a nekontrolovaně se pohybovali a zažívali intenzivní vize a zázračná uzdravení.

Cvičení Qi Gongu se již nepraktikoval pouze v Číně, ale rozšířil se do celého světa. Deset tisíc různých učitelů nabízelo deset tisíc různých stylů studentům, kteří chtěli léčit nemoci, udržovat zdraví, rozvíjet fyzickou sílu a flexibilitu, zklidnit mysl, získat moudrost, prodloužit si život a dokonce získat super schopnosti.

Co je vlastně Qi Gong? Je starodávný nebo moderní? Jak je možné, že tolik různých směrů, stylů, které zahrnují tiché sezení v meditaci a soustředění pozornosti na opakovanou frázi nebo část těla až po rozbíjení dlažebních kostek hlavou, se nazývá stejně, tj. Qi Gong?

Když jsem zkoumal tento fenomén, využil jsem několik klíčových anglicky psaných textů, bez nichž by nebylo možné článek napsat. Většina následujícího materiálu je čerpána právě z nich a jsou uvedeny v citacích na konci článku.

Umění udržet si zdraví, léčit nemoci a prodloužit si život je důležitou součástí čínské kultury a medicíny od jejich počátků, což je zdokumentováno v písemných pramenech, které pocházejí z doby před 2500 roky.  Známé jako Yangsheng, neboli vyživující život, zahrnuje řadu praktik, především kultivaci těla, dechu a mysli, regulaci jídla a pití (včetně praktikování bigu – půstu5), sexuální alchymii, požívání speciálních bylin a léků a provádění rituálů. Mezi těmito praktikami hraje klíčovou úlohu v mnoha tradicích kultivace těla-dechu-mysli6, která se v Číně rozvíjí po staletí.

Některé z těch praktik vycházely z buddhistických, taoistických a konfuciánských zdrojů; některé byly čistě lékařského původu; některé se snažily dosáhnout duchovního spojení, transcendence, a dokonce nesmrtelnosti; některé upřednostňovaly udržování zdraví, léčení nemocí a prodlužování života; některé byly klidné a tiché upřednostňující meditaci, dechový trénink, vizualizace, recitace manter, sexuální kultivaci a vnitřní alchymii; některé byly spojeny s fyzickou aktivitou a bojovými uměními 7, a to zejména "vnitřní" styly jako Taijiquan (tai chi), Xingyiquan a Baguazhang. Pro tuto bohatou praxi je používána řada jmen, například Daoyin (vedení a provázení), Neidan (vnitřní alchymie), Neigong (vnitřní schopnosti), Xingqi (cirkulace Qi), Zhanzhuang (meditace ve stoje), Tuna (výdech a nádech), Lianyang (zušlechťování a vyživování) atd. Mnoho těchto praktik bylo předáváno tajně, pouze zasvěceným osobám nebo v rámci rodiny. Na světlo se dostaly až ve 20. století. Současný název Qi Gong je používán jen jako obecný pojem zastřešující všechny směry od poloviny 20. století.8

V následujícím stručném historickém přehledu jsem se zaměřil především na ty postupy, které zahrnují určitý stupeň kultivace těla, než na čistě meditační nebo dechové praktiky, které jsou běžnou součástí taoistických, konfuciánských a buddhistických tradic.

Více si o tom povíme v dalším díle seriálu Stručná historie Qi Gongu.

1. South China Morning Post, December 19th 2013, available at <http://www.scmp.com/ news/china/article/1293677/ wang-lins-last-trick-magic-act>
2.  170 milard dolarů ročně komerční reklamní agentuře
3. Wang prohlásil, že v jedné setině vteřiny, než se hadi zhmotní, cestuje na vzdálenou horu, aby zvedl kameny a našel hady, přinesl je zpět a umístil je pod schránku nebo misku, ze které se objeví.
4. Global Times, China, 24. 7. 2013.
5. Praktikování bigu (zdržení se obilovin, tj. zdržení se běžné stravy) měla za cíl nahradit jídlo bylinami, minerálními léky a speciálními dýchacími praktikami.
6. ... dokonalí dýchají až po paty, na rozdíl od obyčejných lidí, kteří dýchají jen po hrdlo. Zhuangzi, 3rd century BCE (in Kohn, 2008, p. 14).
7. Například sekta vedená koncem 18. století Wang Lunem v severovýchodní Číně se dělila na ,,civilní" a ,,vojenské" křídlo, přičemž první se zaměřovalo na půst a dechová cvičení a druhé na bojová umění, dechová cvičení a zaříkávání. Esherick, J. W. (1987). The Origins of the Boxer Uprising. University of California Press: Berkeley.
8. Dle Liu (2010) se poprvé termín qigong objevil v taoistickém textu (Jing Ming Zong Jiao Lu) během dynastie Jin (265-420 CE).

Autor: Peter Deadman