Tao v životě moderního člověka - 2. díl

Žádný člověk nemůže vstoupit dvakrát do téže řeky,“ říká Herakleitos někdy v 5. století př. n. l., přibližně ve stejné době, kdy Lao-cu píše toto: „Když si uvědomíš, že všechno se stále mění, na ničem nebudeš lpět. Život je série přirozených a spontánních změn. Neklaď jim odpor – z toho jen zesmutníš. Nech skutečnost, ať je skutečností. Nechávej věci plynout přirozeně kupředu, jak se jim zachce.”

Opět přibližně v téže době hebrejští písmáci redigují Mojžíšova pravidla civilizovaného chování, v nichž stojí i toto: „Nebudeš si vytesávat podoby čehokoli nahoře na Nebi, dole na Zemi nebo ve vodách pod Zemí, nebudeš se jim klanět ani jim sloužit.“

Herakleitos ke svému objevu tekoucí řeky dodává toto vysvětlení: „Protože podruhé ta řeka není stejná řeka a ten člověk není stejný člověk.“  

Druhé Mojžíšovo přikázání, též známé jako zákaz idolizace a modlářství, varuje před násilnými snahami zastavit děj a změnu. Upozorňuje nás, že tím vytesáním se ona podoba stává zmrtvenou neměnností, zatímco skutečnost se mezitím posunula jinam. A že tím je každé vytesání a zobrazení nepravdivé. Že se tím vězníme v iluzorní zastavené minulosti, která už neexistuje. Ztrácíme styk s živoucí realitou, kterou jsme nahradili její napodobeninou.

Takže vše se mění. Vážně? Tak co tohle: „Bylo něco nerozlišeného a přitom celistvého, co existovalo před Nebem a Zemí. Bezezvučné a beztvaré, na ničem nezávislé a neměnné. Působí všude a bez ohrožení. Dá se pokládat za matku vesmíru. Neznám jeho jméno. Říkám tomu Tao.“

Herakleitos v téže době objevuje „jediné, všemocné, božské vědomí, které ovládá vše.“  Pojmenovává je Theos. Projevuje se prostřednictvím energie zvané logos, která demonstruje, dává do pohybu, uvádí v praxi, vysvětluje smysl a sděluje jedinečnost, jedinost a sjednocenost všeho v Theos. Hérakleitovo logos je něco jako univerzální mysl, všudypřítomný tvůrčí intelekt, z něhož čerpají a v němž dlí všechny myšlenky, které jednotlivci pokládají za své vlastní. Přirozený zákon, vzorek, předpis, podle něhož se vše děje.

Z Mojžíšova setkání s Tvůrcem, nevyslovitelně pojmenovaným JHWH, vyplynul ještě podrobnější popis tohoto záhadného prapůvodního bytí. Je obsažený ve starodávné modlitbě ,,Jigdal“ znamenající „Velebme“, ve významu zveličujme, též po Trumpovsku řečeno „Make Great“: „Jeho bytí přesahuje čas. Je jeden, svou jednotou jedinečný, nepostižitelný, nekonečně jednotný. Nezobrazitelný, neztělesnitelný, nepředstavitelný, nesrovnatelný svou svatostí, předcházel všechno tvoření, prvotní a ničím nepočatý.“

Euréka: "JHWH je Theos je Tao. Raději tomu neříkejme Bůh: ten nás mate dlouhým šedivým plnovousem, s níž oděn do bílé noční košile poletuje v UFO talíři a člověka oživuje elektrickým výbojem ze svého ukazováku."

A jsme na cestě k osvícení.

Možná.

Knížky Benjamina Kurase můžete najít např. zde:

http://www.pi-shop.cz/kuras/

Autor: Benjamin Kuras