Tao v životě moderního člověka – 5. díl

Zda se Čuang-cu pokusil si ten sen vyložit, aby se dozvěděl něco o svém psychickém stavu, nebo co mu sen radí do budoucna, nevíme. Ale „nevyložený sen je jako neotevřený dopis,“ poučil by ho rabbi Hisda, kdyby místo v Číně 4. století př. n. l., žil o pár staletí později v Jeruzalémě nebo v Babylonu.

Listujeme si trochu v mnohastránkové sbírce rabínských příběhů, moudrostí, zákonů, šibalství a občasných nesmyslů z dob přibližně antického Říma, zvané Talmud. Tam se to tehdy hemžilo snovými vykladači s rabínským titulem, na tehdejší dobu rovnajícím se dnešnímu doktorátu z psychiatrie a psychoanalýzy. Jak ostatně praví klasická definice psychiatra a psychoanalytika: „židovský lékař, jemuž se dělá zle při pohledu na krev“.

Ale že absurdita je ve snu něčím normálním, by mu potvrdil tehdejší známý rabín Jochanan:

         „Neexistuje žádný sen bez nesmyslu.“

Výklad snů má své kořeny už v biblickém Josefovi, který se díky svému vysvětlení faraónova snu vyšvihl z otroka na ministra financí. Takže vykládat sny může být dobrý byznys, řekl si rabín Bar Hejda a za své výklady si nechával platit.

Jednoho dne za ním přišli dva sousedi, Abaje a Raba, každý jindy, ale s týmž snem: před očima je jim porážen jejich vůl.

  „Tvůj kšeft zkrachuje a ty z toho budeš tak zoufalý, že ztratíš chuť k jídlu,“ vysvětlil sen Rabovi.

Ale Abajovi týž sen vyložil takto:

„Tvůj kšeft rozkvete tak úspěšně, že samou radostí ztratíš chuť k jídlu.“

„Jak jsi mohl vyložit tentýž sen tak odlišně?“ ptá se Bar Hejdy kolega.

„Raba mně zaplatil jeden zuz, Abaje to chtěl zadarmo.“

Takto podobně – pozitivně versus negativně – oběma pak vyložil dalších osmnáct snů, než to Abajovi došlo a napadlo ho také zaplatit za lepší výklad.

„Tehdy jsem našel v Jeruzalémě čtyřiadvacet snových vykladačů,“ vypráví rabi Eliezer rabimu Jochananovi. „Popsal jsem jim všem tentýž sen. Každý mně ho vysvětlil jinak.“

„A splnilo se některé vysvětlení?“

„Všechna.“

„No vidíš,“ povídá Jochanan. „Jak jsem ti to říkal. Všechny sny se řídí hubou.“

„To znamená co?“

„Jak sen vysvětlíš, takový má smysl.“

„Ale pozor,“ varuje je rabi Samuel ben Nachamani, „nevymýšlejte si žádné nemožnosti.“

„Jako co?“

„Cokoli, co snící ve svém životě nezná nebo nač nikdy nemůže myslet, nebo co se nikdy nemůže stát.“

„Jako třeba?“

„Co já vím. Datlová palma ze zlata.“

„Tak na tu zrovna se myslet dá,“ namítá Jochanan. „Teď zrovna si ji představuji, jak se na ni šplhám, o té by se mně snilo fajnově.“

„Mně také,“ přikyvuje rabi Eliezer.

„No dobře, tak slon prolézající uchem jehly.“

Co by rabi Samuel ben Nachamani asi řekl na Čuang-cuova motýla? A co by mu na to řekl Čuang-cu, kdyby se znali?

„Máš malou představivost, kamaráde. A nečteš si pořádně svou Bibli. Tam přece Tao dělá spoustu zázraků.“

A jal by se mu vyprávět třeba takovýto rabínsko-taoistický příběh, jakému podobné se najdou i v tom Talmudu:

Židovský taoista Zvi ben Lavan, dožívající se v plné mužnosti devadesáti let, protože dlouhá léta praktikoval taoistický sex, je navštíven rabínem se starostlivou tváří a otázkou „co, chlape, blbneš, že se v devadesáti chceš ženit s osmnáctiletou, to nemáš trochu rozumu a studu?“

„Kdo říká, že chci? Já musím.“

Celá vesnice se sejde u rabína s úžasem:

„To je nějaký zázrak?“

Rabín chvilku přemýšlí, mne si plnovous, podrbe se za uchem a pokrčí rameny:

„Jestli je to zázrak, tak je to v pořádku. Ale jestli to není zázrak, tak je to zázrak.“

Co to je ten taoistický sex, buďte ještě chvilku zvědavi.

Knížky Benjamina Kurase můžete najít např. zde:

http://www.pi-shop.cz/kuras/

Autor: Benjamin Kuras