Seriál o bylinkách TCM - Dřín lékařský (Shan Zhu Yu)

Dřín lékařský je opadavý keř dorůstající výšky kolem 3 metrů (některé prameny uvádějí výšku 4 až 10 metrů).

Kůra je šedohnědé barvy. Listy jsou vstřícné s krátkým řapíkem. Na podzim se listy zbarvují do červenohnědých barevných odstínů.

Květy se objevují v březnu či dubnu a jsou drobné a žluté.

Plodem je podlouhlá červená až 2 cm dlouhá peckovice.

V Číně v provinciích Gansu, Anhui, Henan, Jiangsu, Shaanxi či Hunan.

Setkáme se s ním v lesích, na okrajích lesních cest a horských svahů až do nadmořské výšky 2100 m.

Najdete ho také v Japonsku, na Kavkazu, Koreji, na Krymu a pěstuje se v zemích východní Asie.

I u nás se můžete s dřínem setkat. Jedná se o dřín obecný Cornus mas L. Nikdy nezapomenu na setkání v Pavlovských vrších (na jižní Moravě), kde jsem tento divoký keř mohl osobně obdivovat v celé jeho kráse.

Plody sbíráme po dozrání koncem podzimu, kdy mají tmavě červenou barvu. Dřínky se rozkrojí, vyjmou se semena a usuší se na velkých sítech.

Takto nasušené dřínky mají červeně lesklou barvu, na svém povrchu jsou vrásčité a mají oválný tvar. Chuť mají kyselou.

Plody lze dále upravovat v alkoholu, páře nebo v solném roztoku.

Dřínky obsahují betakaroten, vitamín C, organické kyseliny, třísloviny, katechiny, saponiny, antokyany, pektiny a v nepolední řadě mnoho minerálních látek – vápník, draslík, hořčík …

Plody dřínu mají chuť kyselou, povahu teplou a vstupují do drah Jater a Ledvin.

Dřínky mají stahující a zdrsňující účinky, které využijeme při nadměrném pocení, pomočování, nadměrném poševní výtoku, silné menstruaci či poluci.

Zároveň plody dřínu doplňují nedostatečnost Jater a Ledvin, která se obvykle projevuje závratěmi, pískáním v uších, bolestmi v bedrech, různými menstruačními poruchami a neplodností.

Dřínky zahřívají ledviny, doplňují jejich yinové substance, zastavují unikání Qi a chrání esenci ledvin a krev jater.

Plody používáme také při vysokém krevním tlaku, cukrovce, při dlouhotrvajících průjmech, kdy společným jmenovatelem je nedostatečnost či prázdnota dotčených orgánů či tělesných tkání.

Pokud neurčí bylinář jinak, používáme na denní dávku 9 až 15 gramů.

Plody dřínu neužíváme, pokud trpíme vlhkou horkostí nebo akutním napadením škodlivé Xie Qi.

Dřín můžeme pěstovat i na našich zahrádkách. K tomu účelu slouží odrůdy Devín a Titus. Dřínky dozrávají v srpnu a v září.

Ze sklizených plodů můžeme připravovat marmelády, sirupy, mošty nebo likéry.

Dřínky mají vysoký obsah vitamínu C a po rakytníku a šípkách jsou jejich dalším dobrým zdrojem.

Dřínky můžeme konzumovat syrové nebo je zpracovat. Zavařené dříky ve slané vodě chutnají podobně jako olivy.

Připravovat je můžeme i jako čaj nebo sirup.

Rozdrcené dřínky smícháme s vodou v poměru 2:1 a směs necháme asi 12 hodin vylouhovat, pak šťávu scedíme.

Na litr scezené šťávy přidáme 150 g cukru a litr vody. Vzniklý roztok nalijeme do láhví a sterilizujeme.

Užíváme dle potřeby 1 x denně jednu polévkovou lžíci.

Přeji všem bylinářské zdraví.

Autor: Milan Peterka